Psychodiagnostika závání psychologickou poradnou nebo psychiatrií. To už dávno neplatí, protože psychodiagnostika na pracovišti dávno nemá tolik společného s léčením duševních chorob, ale třeba s tím, jaký potenciál může zaměstnanec rozvinout.

Jenže zrovna v této oblasti je tato metoda v Česku popelkou. Různé testování se zde používá nejvíce teprve v závěrečných kolech výběrového řízení, a to hlavně u vyšších manažerských pozic.

Olga Franců z poradenské společnosti Eudai pracovala dlouhá léta jako personální ředitelka. Z vlastní zkušenosti říká: „Jen málo firem přistupuje k testování uchazečů již v prvním kole. Obvykle to nechávají až do druhého kola pro vybrané jedince. Z výsledků testování obvykle vyjdou dva až tři nejvhodnější uchazeči, kteří nejlépe odpovídají nejen obsazované pozici, ale i týmu a firemní kultuře."

Podle Filipa Hrkala ze společnosti cut-e mezi Čechy dosud převládá názor, že psychodiagostické metody jsou drahé, a proto je třeba je používat jen pro seniorské pozice.

"Nezohledňují se však skryté náklady na špatně vybraného zaměstnance, propouštění ve zkušební době, výkonnost a další aspekty, které různé testy a dotazníky dokážou odkrýt," dodává Hrkal.

V Evropě se jednodušší psychodiagnostické testování (dokonce už i on-line) používá hlavně pro úřednické pozice, kde se dbá na to, aby to byli schopní, psychicky stabilní a odolní lidé, kteří jsou pak také slušně zaplaceni.

Na druhém místě jsou manažerské pozice a na třetím nižší manažerské pozice. Následují absolventské pozice a dělnické profese. V Česku je to úplně jinak. Kraluje výběr managementu vyššího a nižšího, třetí místo zaujímají absolventi a teprve na čtvrtém místě jsou úředníci.

Pokud jde o rozšíření psychometrických nástrojů, máme Evropu co dohánět. Ukázal to loňský celoevropský výzkum společnosti cut-e, kterého se zúčastnilo 1259 personalistů z Německa, Rakouska, Švýcarska, Česka, Norska, Rumunska, Španělska, Švédska, Velké Británie a Irska. Nějaký psychodiagnostiký nástroj používá v Česku asi polovina personalistů, zatímco v zahraničí jsou to dvě třetiny personalistů.

"Je to dáno i tím, že v Česku nemáme takovou tradici v používání psychodiagnostických nástrojů jako v západních a severských zemích," vysvětluje Michal Dlouhý, business development manažer společnosti LMC.

Spolehlivější a méně riskantní rozhodnutí

Za hlavní přínos psychometrie označují jak čeští, tak zahraniční personalisté větší jistotu spolehlivějšího a méně riskantního rozhodnutí.

Na druhém místě Češi uvádějí možnosti učinit objektivnější rozhodnutí, zatímco evropský průměr uvádí něco, s čím v Česku pracujeme málo – možnost dobře předpovědět výkon budoucího pracovníka. Ten se v Česku umístil až na čtvrtém místě. Třetí místo u všech respondentů pak zaujímá úspora času.

"Zatímco čeští personalisté využívají psychodiagnostiky hlavně při finálním předvýběru kandidátů, v zahraničí kombinují jejich využití ve více fázích. Jde nejen o předvýběr kandidátů, ale i fázi jejich kariérního postupu nebo i propuštění," vysvětluje Michal Dlouhý. Ze všech zúčastněných zemí pak nejvíce používá psychometrické dotazníky a testy Norsko.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru