Miliony rozkvetlých slunečnic rozzářily pole kolem japonské jaderné elektrárny Fukušima, která byla poškozena při zemětřesení a následné přívalové vlně cunami 11. března. Na jejich vysetí se podíleli především mniši z nedalekého buddhistického kláštera.

Podle některých vědců mají slunečnice schopnost absorbovat radioaktivní látky, jako je cesium 134 a 137.

Havárie ve Fukušimě byla největší jadernou katastrofou na světě za posledních 25 let a oblast kolem elektrárny nadále trpí vysokou radiací. Z bezprostředního okolí se muselo evakuovat 80.000 lidí, kteří zatím netuší, kdy se budou moci vrátit do svých domovů. Zvýšená úroveň radiace byla zaznamenána v hovězím mase, zelenině, rýži, mořských živočiších i vodě v okruhu více než 100 kilometrů.

Ve snaze pozvednout náladu obyvatel regionu a také zmírnit dopady radiace, začal Koju Abe, nejvyšší duchovní buddhistického kláštera Džoendži vysévat slunečnice a rozdávat jejich semena v sousedství.

"Pěstujeme slunečnice, hořčici rolní, laskavec a vičenec kohoutí hřebínek, u nichž se předpokládá, že pohlcují radiaci," uvedl mnich. "Zatím jsme v našem klášteře vypěstovali minimálně 200.000 těchto květin a spoustu jejich semen jsme rozdali. Nejméně osm milionů slunečnic, které kvetou po celé prefektuře Fukušima, pochází odsud," dodal Abe, jemuž s projektem pomáhá zhruba stovka dobrovolníků.

Slunečnice i u Černobylu

Slunečnice byly rovněž využity v roce 1986 v okolí Černobylu po tamním jaderném výbuchu, aby pomohly zbavit radioaktivního cesia místní kontaminované rybníky. Japonští experti nyní provádějí testy, které mají ověřit užitečnost slunečnic v boji proti radiaci.

Mnich Abe se ale rozhodl nečekat na výsledky testů, protože je přesvědčen, že iniciativa jeho týmu pomůže zničeným městům překonat pocit stagnace a dodat jim tolik potřebnou naději. A jeho plán, zdá se, funguje.

"Měli jsme spoustu práce, protože si k nám pro květiny přicházely stovky místních občanů. I mně to pomáhá zapomenout na radiaci," řekl osmatřicetiletý dobrovolník Tomoe.

"Vysela jsem slunečnice z kláštera vedle zeleniny, protože doufám, že vyčistí půdu," prohlásila místní vesničanka Mura Akibaová při pletí své zahrádky.

Překročení bezpečeného limitu

Dozimetr umístěný vedle ní ukazuje radiaci překračující pět mikrosievertů za hodinu, což značně přesahuje vládou stanovený bezpečný limit.

"Hrozně se stydím chodit kupovat ovoce a zeleninu do obchodu. Nikdy v životě jsem nic takového nedělala," stěžuje si. "Teď se ale jenom dívám na své borůvky a ostružiny a mrzí mě, že je nebudu moci letos jíst," dodává.

Nejvíc trápí zamořená půda

Radioaktivitou zamořená půda, jakou má na své zahrádce Akibaová, dělá starosti většině místních občanů, kteří se s tímto problémem často mnichovi Abemu svěřovali. Vzhledem k tomu, že vláda stále nerozhodla, jak s takovou půdou nakládat, Abe nyní nabídl zeminu přijímat a skladovat ji na rozsáhlých pozemcích kláštera.

"Na jednu domácnost přijímáme maximálně tři pytle, každý o hmotnosti 30 kilogramů. Už jsme vybrali 200 takových pytlů," říká mnich o nové iniciativě kláštera.