V dnešní době je zcela běžné, že zaměstnanci zůstávají v práci z vlastní vůle nebo kvůli přání zaměstnavatele přesčas. Ne každý ale přitom ví, že české právo je výjímečné tím, že přiznává zaměstnancům za přesčas nárok na odměnu nebo náhradní volno a navíc není možné takto pracovat déle než 8 hodin v každém týdnu.

V praxi se však stává minimálně, že by někdo takto požadoval odměnu u soudu. Častější je, že si zaměstnanci na zaměstnavatele stěžují u inspektorátů práce. Ty přitom mohou ukládat pokuty až ve výši dvou milionů korun, pokud zaměstnavatel nedodrží pravidla pro přesčasovou práci. Podle zkušeností Markéty Pravdové, partnerky advokátní kanceláře BNT, k pokutování dochází. "Je to hlavně případ odcházejících nebo vyhozených zaměstnanců. Ti se někdy cítí uražení a chtějí se pomstít zaměstnavateli a podávají podněty,“ říká Pravdová.

HN: Za jakých podmínek mají dnes zaměstnanci povinnost pracovat přesčas?
Musí to vždy nařizovat zaměstnavatel. Práce přesčas navíc může být konána jen výjimečně a ze skutečně vážných provozních důvodů, kdy je omezen i její maximální rozsah, protože přesčasy nemohou přesáhnout osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin za rok.

HN: Když říkáte z "vážných provozních důvodů", co to může být? Dnes se bere jako naprostá samozřejmost, že zaměstnanci zůstávají v práci déle...
Nemůže to být hlavně běžný stav. Může se tak jednat například o zástup za nepřítomného zaměstnance během letních dovolených nebo je-li porouchaný nějaký stroj a je třeba jej mimo pracovní dobu opravit. Rozhodně se nemůže jednat o případ, že by měl zaměstnavatel o jednoho zaměstnance méně a jeho pracovní dobu by vykrýval přesčasy ostatních. Často se setkávám u vícesměnného provozu třeba ve stavebnictví s tím, že si zaměstnavatelé plánují již fond pracovní doby včetně práce přesčas.

HN: A co výjimečnost, jak se dívat na tuto podmínku. Jak často je „výjimečně“?
Byly by to případy, kdy je třeba vysoká nemocnost. Může se jednat ale i o plánované situace. Zaměstnavatel si třeba může naplánovat do období s méně zakázkami revizi svého strojního zařízení. Potom bude potřebovat, aby k tomu došlo v nějakém kratším časovém úseku a je to v pořádku.

HN: Řeší se případy nedodržení podmínek u soudů?
Zaměstnanci se mohou bránit, ale je to spíše teoretická možnost a v praxi moc nefunguje. Zaměstnavatel ale vždy riskuje, že bude pokutován ze strany inspektorátu práce. Tam může být přitom uložena pokuta až dva miliony korun. Někteří z našich klientů už byli takto pokutováni.

HN: Stává se třeba to, že by zaměstnanci místo žalob u soudů šli raději „udat“ zaměstnavatele inspektorátu?
Ano, to se určitě stává. Je to hlavně případ odcházejících nebo vyhozených zaměstnanců. Ti se někdy cítí uražení a chtějí se pomstít zaměstnavateli a podávají podněty. Inspektoráty potom často zaměstnavatele navštěvují.

HN: Říkala jste, že zaměstnavatel musí dávat zaměstnancům pokyn k práci přesčas. Jak by měl takový pokyn vypadat? Stačí, když to zaměstnanci jen řekne někde na chodbě?
Stačí, nemusí to být vůbec formalizované. Může to být i tak, že za zaměstnancem přijde a oznámí mu, který den bude pracovat přesčas. Podle rozhodnutí soudů ale postačuje i to, když se zaměstnanec vyskytuje po konci pracovní doby na pracovišti a zaměstnavatel s tím souhlasí.

 

HN: Jak se k této situaci ale stavět? V praxi zaměstnanci zůstávají dlouhé hodiny po konci pracovní doby v zaměstnání zcela běžně...
Rozhodně se nesmí jednat o dlouhodobý stav a pokud by chtěl zaměstnavatel dodržovat zákon, tak by měl zaměstnance po osmi hodinách poslat domů nebo jeho práci považovat za práci přesčas.

HN: Má za takovou práci zaměstnanec nárok na nějakou odměnu?
Samozřejmě, má dokonce právo na celou mzdu a k tomu ještě příplatek 25 procent z průměrného výdělku nebo si může se zaměstnavatelem sjednat i příplatek vyšší. Pokud se ale jedná o vedoucí zaměstnance, tak tam je možné se domluvit a obsáhnout celou odměnu do mzdy a ti by potom neměli nárok na žádnou odměnu navíc. Novela zákoníku práce, která by měla být účinná od začátku příštího roku, by to ale měla změnit a na tomto omezení by se mohli podnikatelé domluvit s jakýmkoliv zaměstnancem. Další možností by bylo poskytnout zaměstnanci náhradní volno.

HN: Jak je tomu ale v praxi, tam přece zaměstnanci často žádné odměny nedostávají s odkazem na to, že již mají mzdu a ta jim musí stačit. Domáhají se odměn?
Tak je tomu často u velkých zahraničních společností, protože ve většině západoevropských zemí je možné se domluvit, že tyto odměny budou součástí mzdy u všech zaměstnanců. U nás to bylo do roku 2006 taky možné. Není to ale samozřejmě správně a zaměstnanec by potom své nároky mohl požadovat během tří let zpět.

HN: Co má ale zaměstnavatel dělat, kdy jsou zaměstnanci neefektivní a zůstávají kvůli tomu v práci přesčas? Může jim potom neposkytnout odměnu?
Tak to řešit nejde. Pokud má ale zaměstnanec dlouhodobě neuspokojivé výsledky, tak má zaměstnavatel možnost dát mu upozornění a určitý čas na nápravu. Pokud zaměstnanec nápravu neprovede, tak mu potom může dát výpověď.

 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru