Světové akciové trhy se po několika dnech razantních propadů vydaly opět do černých čísel. Vzpamatovávají se z razantního propadu, který vyvolalo snížení ratingu USA a zesílilo i obavy z dluhové krize eurozóny.

Americké akciové indexy včera za hodinu stihly to, co se jim od března 2009 nepodařilo, když během poslední hodiny hlavní akciové indexy v průměru vzrostly o více jak 4 %.

A na tento růst dnes navazuje i Evropa, když pražská burza patří dokonce mezi nejziskovější trhy v regionu. 

Živou vodou bylo pro burzy prohlášení Fedu, že je připraven držet úrokové sazby na rekordně nízkých úrovních do poloviny roku 2013. Šéf Fedu Ben Bernanke takový slib učinil vůbec poprvé v dějinách tohoto úřadu.

Analytici ale varují: Ještě nemáme vyhráno. Někteří varují před návratem recese s tím, že vývoj ekonomiky bude přiomínat tvar písmene W. "Jsme už spíš ve druhé polovině písmene W," domnívá se Martin Prokop, analytik Next Finance.

Americký ekonom Nouriel Roubini nedávno upozornil na to, že alarmující je souběh špatných zpráv z obou stran Atlantiku - z Evropské unie i z největší ekonomiky světa USA. Podle něj Amerika další recesi neunikne. A velké problémy má v Evropě především periférie eurozóny.

Hrozí opravdu světu návrat do recese? Je v ohrožení jednotná evropská měna euro? Nacházíme se uprostřed „W“? Jaké můžou být konkrétní dopady další recese na Česko?

Na tyto a další otázky právě odpovídá hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Finanční krize byla vyvolaná tím, že se pořád mluvilo o krizi, až se jí skutečně stala. Dá se tomu nějak bránit?
Pavel Mertlík
Dobrý den, ve svobodném světě se svobodným šířením informací ne. Ale je to lepší, než cenzura, ta krizím taky nezabrání a způsobuje mnoho dalších a možná horších škod. Ale k té krizi: panika na akciových trzích sice vznikla bez jedné zjedbné příčiny, sešly se ale ve stejné době nejméně tři znepokojující věci: 1. institucionální krize eurozóny neschopné po mnoho měsíců řešit svá selhání v nedodržování dohodnutých pravidel koordinace fiskální politiky, 2. v bleděmodrém totéž předvedli američtí politici s hádanicí kolem dluhového stropu, v jejímž pozadí je vážný problém USA - neexistence konsensu o směřování (nejen)hospodářské politiky, a to zejména dlouhodobém, a 3. - a to chci podtrhnout - už nejméně tři měsíce prudce klesají téměř všechny předstihové indikátory (ISM, PMI, factory orders, složka očekávání v IFO). Korekce růstu přichází bez ohledu na prvé dva body a může být hluboká.
Čtenářský dotaz
Mluví se o dvojitém dně krize - jaký je Váš názor - skutečně teď míříme do pomylsného druhého dna "W"?
Pavel Mertlík
Nevím, a neví to nyní nikdo. Co je ale jisté je to, že i když "druhé dno" nepřijde, tak růst bude velmi pomalý, bude mu chybět motor v podobě osobní spotřeby, domácnosti, vlády i firmy musí šetřit, často se musí oddlužovat ("deleveraging"). V USA, Evropě, Japonsku... a Čína sama světovou ekonomiku bez růstu ve vyspělých zemích nespasí. Takže především očekávám řadu let stagnace. Chcete-li, možná ne W, ale L s hodně dlouhou vodorovnou částí a mírným kolísáním nahorů/dolů po řadu let.
Čtenářský dotaz
Jak dlouho bude trvat návrat trhů na úrovně z počátku minulého týdne? BUde rychlejší/pomalejší než před 3 roky? Proč?
Pavel Mertlík
Těžko říci, může být rychlůý. Ale dokud nebudou uspokojivě řešeny body 1. a 2. - viz první odpovvěď - tak nebude trvalý.
Čtenářský dotaz
Jaké konkrétní dopady může mít případná druhá vlna recese na Českou ekonomiku? Je v kontextu současného vývoje dobře, že máme korunu?
Pavel Mertlík
Záleží na tom, k jakému propadu dojde v Německu a v Evropě vůbec. Protože hlavním kanálem, kterým případná recese dopadne na ČR je samozřejmě export resp. zahraniční poptávka po statcích a službách produkovaných v ČR. V r. 2009 ekonomika eurozóny propadla o 3,9% a naše o 4,1%, tak je to prakticky symetrické. tentokrát by to zhoršilo to, že by nepřišel - u nás rozhodně, nejspíš ani jinde - žádný fiskální stimul. Koruna nám v této situaci podle mne nepomáhá ani neškodí. Vhodnými srovnávacími příměry jsou nadále Slovensko a také Rakousko.
Čtenářský dotaz
Média jsou plná slov typu - panika, šok, hysterie - jsou podle Vás tato označení oprávněná?
Pavel Mertlík
Ano. Jen bych dodal, že se k nim přidaly automatické ordery na uzavírání pozic po dosažení stop-lossů.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Já mám pocit, že krize z roku 2008 vůbec neskončila, vlastně že ani pořádně nezačala, protože jí mohutné státní finanční injekce pouze odsouvají do budoucna. Dluhy se jen posouvají z instituce na instituci a stále narůstají. Ty už nikdo nikdy nezaplatí, z většiny se budou muset odepsat nebo rozpustit inflací, což zlikviduje velkou část majetku střadatelů a např. klientů penzijních fondů. Vidím to správně? V čem se mýlím?
Pavel Mertlík
Myslím, že to vidíte v prioncipu správně. Ale je to komplikovanější. Skončila likviditní krize, nic nenasvědčuje tomu, že by měla znovu přijít. Banky a další finanční instituce mají lepší strukturu aktiv a pasiv, jsou odolnější. A také opatrnější, co se týče rizikových aktiv. Čas pomáhá problémy řešit. Rozhodně lze ale očekávat mnohaleté potýkání s následky krize a recese, viz výše - písmeno L. A ano, vyloučit nelze ani stagflaci. Ale vysoká inflace není nevyhnutelná, vše je otázkou dávkování nestandardních politik centrálních bank, schopnosti nově emitované peníze sterilizovat apod. Rizik je hodně. taky je důležité, jaká případná vyšší inflace bude - řada let života s inflací třeba 6 % jako v 50. 60. letech je něco jiného něž pádící inflace a la 70. léta.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, domníváte se, že máme lepší výchozí pozici než v roce 2008? Tehdy měly vlády dostatek prostředků na záchranu velkých institucí. Nyní by měl být zase bankovní systém odolnější a na trhu nejsou takové bubliny jako tři roky zpátky. Trhy jsou silně emotivní a rád bych věděl, jestli si myslíte, že dokážou zavést ekonomiku do vážné krize typu 2008.. Děkuji za odpověď
Pavel Mertlík
Vidím to stejně jako vy. Finanční instituce jsou na tom lépe, veřejné dluhy se ale nakupily a navíc je tud další riziko - velká nezaměstnanost, chudoba, nízká spotřeba a následně absence růstu. A bez růstu nelze splácet dluhy ... atd. Celkově je na tom světová ekonomika podle mne hůř než v předvečer pádu Lehmanů a AIG.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na váš názor,zda půjde ekonomika ještě dolů jako v roce 2009 nebo zůstane na vyšší úrovni, ale neporoste. Podnikám ve strojírenství a jsem závislí na státech jako je itálie, španělsko a rusko. Minulou krizi jsem zvládl ustát, ale bojím se co přijde teď. Děkuji za váš názor.
Pavel Mertlík
Nedovedu odpovědět, a nedokáže to seriózně nikdo. Nicméně naši kolegové z Raiffeisenbank International z Vídně dnes změnili prognózu růstu ekonomiky USA na příští rok z 2,7% na 2,0% a eurozóny z 1,7% na 1,2%. My zatím pro ČR prognózujeme příští rok růst 2,3% - jeden z nejnižších odhadů na trhu - a asi s ním taky půjdeme dolů. A dopadne-li to takhle, tak to ale bude pořád super, může být také mnohem hůř.
Čtenářský dotaz
Vidíte postup států EU vůči USA jako dostatečný ? Neměly by spolu s Čínou razantně žádat změny v této ekonomice ? Obama pod tlakem blížících se voleb jiné změny než prázdné prohlášení do rádia neudělal a pouze tiskne ničím nepodložené peníze. Financuje extrémně drahé války, Irák, Afghánistán a ve finále to zaplatí lidé v Evropě. Zde ECB obětuje budoucí důchody skupováním bezcených dluhopisů zemí, kde investovaly penzijní fondy dříve silných států eurozóny. Navíc Evropa musí splácet již prodané dluhopisy, které koupila Čína a inkasuje z nich úroky. Domnívám se, že to skončí hyperinflací, ale i takové pročištění by bylo zdravé. Možná dojde i k revizi politických systémů v Evropě. Nyní to vidíme v Anglii, kde frustrovaní lidé bez práce si jdou alespoň ukrást tričko a není jiná cesta než je opět podporovat, na což stát nemá nebo eskalovat napětí a udržovat situaci vojensky.
Pavel Mertlík
razantní změny by měly dělat USA i Evropa, katastrofické scénáře vskutku hrozí. Ale právě tak je musí dělat Čína, i když jiného druhu. Čínských 44% míry investic (úspor) neí dáno konfucinaismem nebo něčím takovým (i když kulturní vlivy jsou samozřejmě do jisté míry významné), ale tím, že neexistuje žádný sociální systém či veřejné pojištění. Rodiny zoufale spoří, protože vědí, že když přijde např. nemoc, bez peněz nemají šanci na lékařské ošetření. Za této situace ale nelze doufat v růst osobní spotřeby v Číně a Čína, nezmění-li svůj sociální sstém, bude nadále zoufale závislá jednostranně na exportu... do zemí které nemohou zvyšovat spotřebu, protože stagnují a řeší dluhové problémy. Vicious circle.
Čtenářský dotaz
Dobry den, jaky dopad ma soucasna situace na Vase vlastni investicni portfolio a do ceho investujete? Dekuji.
Pavel Mertlík
Zaplaťpánbůh zatím žádný, jsem dost konzervativní inverstor a dluhopisy na rozdíl od akcií naopak rostou (výnosy klesají).
Čtenářský dotaz
Vážený pane Mertlíku, jak velký význam má hovořit o ekonomickém růstu, když je financován na dluh, a to dlouhodobě? Pro krátkodobé nastartování ekonomiky bych tento pojem akceptoval, ale realita USA i EU vypadá jinak. Není lepší ekonomika s velmi malým růstem, ale vyrovnanými financemi?
Pavel Mertlík
Růst na dluh provozuje naše civilizace systematicky od dob renesance, tj. někdy od 14. století, a ještě více od století 19., kdy začaly vznikat průmyslové banky financující firemní investice a oběžný kapitál. takže problém není "růst na dluh" jako takový, ale míra. Je jednoduše o rozdíl mezi zadlužeností a předlužeností. Ekonomika s vyrovnanými financemi může mít dlouhodobě rychlý růst a naopak ekonomika s fiskálními deficity pomalý růst, impuls růstu (+ nebo -) vždy způsobuje změna, tj. snížení nebo zvýšení deficitu. Stejně důležitá je ale struktura, za co stát utrácí, zda to je smysluplné nebo jde o vyhazování peněz. Určitě platí, že v dlouhém období může ekonomika prosperovat s vyrovnanými veřejnými rozpočty, které pak poskytují budffer pro případ cyklické recese neboi třeba nějaké přírodní či technologické pohromy.
Čtenářský dotaz
Pěkný den, je rozumné nadále investovat a spořit peníze skrze OPF? Nehrozí z dlouhodobého hlediska cca 30 a více let velká změna v monetárním systému většiny, potažno všech států světa? Co můžeme čekat v tomto od Číny a jiných nastupujících gigantů, kteří budou jistě v budoucnu ovládat světový měnový systém, tak jako ho ovládal doposavaď Fed? Děkuji za odpověď.
Pavel Mertlík
Určite investovat do fondů smysl má, jde o to, jak jsou spravovány a kam investují. Význam Číny jistě roste a poroste dál, nyní si ale nepřeje, aby její měna byla volně směnitelná (Číňané např. stále nesmějí investovat v zahraničí)... a do budoucna musí Čína řešit zásadní strukturální problémy (viz výše). A jak bude Ćína postupně nadále ztrácet cenovou konkurenceschopnost (i v Číně rychle rostou náklady práce), tak jich bude přibývat. Takže - uvidíme. Já to spíš v této chvíli vidím na nějaký multipolární měnový systém, s postupně oslabující pozicí dolaru.
Čtenářský dotaz
Vidíte nějakou souvislost mezi nepokoji v Londýně (a dalšími velkými městy UK) a současným stavem (nejen) Britské ekonomiky (nezaměstnanost v UK je nyní cca 7.7%, před krizí pod 5.6% ) ? Pokud ano, vidíte jako reálné riziko rozšíření takovýchto nepokojů do dalších Evropských zemí?
Pavel Mertlík
Tak na to odpovědět neumím. Každopádně ze svých cest do Británie vím, že tamní sociální situcae je dost napjatá, mnoho lidí s nízkými příjmy vidí budoucnost hodně beznadějně. A ještě víc se to týká mladé generace. Ale to platí i pro ČR a mnoho jiných zemí Evropy, v různé míře, samozřejmě.
Čtenářský dotaz
Dobrý den vidíte kroky se zvedáním DPH, zaváděním nových poplatků naší "koalice" v době krize jako správné rozhodnutí??
Pavel Mertlík
Aložená daňová kvóta ČR je kolem 33 - 34% HDP pro saočasnost by byla dostatčná, pokud by u nás řádně fungovala výběrová řízení a stát nenakupoval předražené věci (prakticky všechno, co nakupuje). Do budoucna se ale v žádném případě růstu postupnému složené daňové kvóty nevyhneme - populace stárne, roste míra závislosti. Bude muset růst i DPH. Možnosti jsou ale i u řady dalších daní, v mezinárodním srovnání jsou u nás velmi nízké DPFO, majetkové daně, zdanění kapitálu a kapitálových výnosů, naoapk velmi vysoké jsou příspěvky sociálního pojištění.
Čtenářský dotaz
Dobry den, jak nejlepe uchranit sve uspory, jako napr. stavebni sporeni? Dekuji.
Pavel Mertlík
Úspory (bankovní vklady), dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu mnoho nevynášejí, ale udržují hodnotu. Zejména mladý člověk s dlouhým investičním horizontem by ale měl vedle toho pravidelně investovat i do rizikovějších instrumentů (akcie, komodity, nemovitosti... ), které v dlouhém období mohou přinést vyšší výnosy. A určitě pozor na měnové riziko - pokud chcete žít v ČR a příjmy máte v korunách, je třeba držet se koruny. Devizové investice jsou vysoce rizikové.
Čtenářský dotaz
Jak hodnotite jako clen CSSD hospodareni jejiho vedeni se spolecnosti Cil (ktera je uz momentalne v minusu)? Pripomina to osud Recka....utracet penize, ktere jsem si nevydelal....a to i v dobach, kdy CSSD mela vysoke prijmy z rozpoctu za hlasy ve volbach. Uskrovni se v tom CSSD, stejne jako se to chce po Recku?
Pavel Mertlík
O hospodaření ČSSD ani ostatních politických stran nevím nic kromě toho, co si občas přečtu v novinách.
Čtenářský dotaz
Pěkný den, občané přestávají věřit systému,který tu je a bezcenným papírkům,které dnes již nejsou ničím podloženy.Své finanční prostředky ukládají do drahých kovů(zlato,stříbro atd.)Média nás záměrně neinformují o situaci ve Śpanělsku,Islandu atd.Všude slýcháme jak jsou zadluženy jiné země např.Ŕecko,Śpanělsko a o tom že se USA znovu zadlužili nikdo moc nemluví a nepíše. Za dluhy nemohou občané,ale politické garnitury,které patří před veřejný tribunál. Jste přesvědčen o tom,že tento systém je ještě za těchto okolností života schopným?
Pavel Mertlík
Systém úvěrových peněz bezesporu je životaschopný. Nazýváte-li třeba dolary "bezcennými papírky", lze se stejnou mírou demagogie nazvat zlato "bezcenným kovem", protože jeho cena je dána pouze vírou lidí v jeho hodnotu a na ní založenou chutí zlato nakupovat a držet. Warren Buffet nedávno někde řekl, že pozorovali-li by nás Marťané, museli bychom jim připadat jako blázni, neboť složitě kopeme v jižní Africe do země, abychom, odtud dobyli zlato, které pak převezeme do New Yorku, kde je zase hluboko do země ukládáme. Samozřejmě když pomineme (rostoucí!) využití zlata pro technické účely (mikroelektronika aj.).
Čtenářský dotaz
Dobrý den, včera mínus miliarda, dnes plus miliarda, kde jsou ty skutečné hodnoty ?
Pavel Mertlík
Cena akcie je, stejně jako každá cena v tržní ekonomice, dána jen poměrem nabídky a poptávky. Nic více a nic méně.
Čtenářský dotaz
ekonomické zpravodajství jsou plné zpráv o kolísání kurzů, ale podle mne by se více měly věnovat rizikům vzešlým z rozhodnutí ECB vykupovat dluhopisy Itálie a Španělska. Nemáte dojem, že se tímto krokem EU rozhodla umořovat obrovské dluhy velkých zemí eurozóny vyvoláním hyperinflace? Rozčilená reakce ze strany Německa tomu nasvědčuje....
Pavel Mertlík
Ty nákupy jsou fakticky intervencí a ECB je sterilizuje. Ale samozřejmě se pustila do něčeho, co dlouhodobě centrální banka dělat nemá a nemůže. Takže jako dočasné opatření - ano, ale není to samozřejmě řešení primárního problému, kterým je hospodaření států.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, nemyslíte si, že by nejlepším řešením současných problémů byl návrat ke svobodnému bankovnictví se 100 % rezervami? Může podle Vás neustálé zaplavování ekonomiky bezcennými penězi opravdu něco vyřešit? Děkuji
Pavel Mertlík
nejsem romantik a na romantické "návraty do minulosti" nevěřím. Ekonomičtí historikové navíc dokládají, že ani v té minulosti noc takového, co popisujete, neexistovalo, je to neoliberální fikce.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, A. Greenspan se vyjádřil v tom smyslu, že USA se nikdy nemohou dostat do problémů se splácením dluhů, protože si mohou natisknout libovolné množství dolarů. Je normální? A pokud ano, bylo by možno takto řešit i státní dluh ČR?
Pavel Mertlík
A. Greenspan má do jisté míry pravdu: pokud je dolar světovou rezervní měnou. Ale kdyby USA takovou politiku dělaly dlouhodobě, tak by samozřejmě o to postavení emitenta světové měny přišly. Postavení ČR je úplně jiné a podobné " řešení" by přineslo katastrofální následky.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jaký je Váš názor na udržitelnost západního standardu životní úrovně vůči asijským a jihoamerickým trendům v oblasti sociálního zajištění? Je vůbec možné, aby evropské státy dlouhodobě konkurovaly asijským s tím, že je zde problém s demografií, resp. s udržiteloností státních příjmů, když výdaje (potřeby) jsou téměř neomezené? Není toto hlavní problém západní civilizace, který se týká zadlužování -> následně finančního systému -> turbulencemi na finančních trzích a přelitím problémů zpět do výkonu ekonomiky? Je možné se neustále snažit stabilizovat ekonomiku státními výdaji a křivit tím alokační schopnost volného tržního prostředí?
Pavel Mertlík
Asijské a jihoamerické trendy v sociálním zabezpečení jsou vzestupné - tamní populaci se život v nejistotě taky nelíbí. Data z EU ukazují, že základní problém řady zemí včetně ČR není nadměrná úroveň sociálních výdajů, ale klesající podíl mezd na HDP, což vyúsťuje v nízký sklon ke spotřebě a pomalému růstu ekonomiky. Demografické stárnutí je ovšem zásadní problém. Stárnoucí společnost nemůže být dynamická. Demografové ale tvrdí, že rozdíl mezi Evropou a např. Čínou v tomto ohledu jej jen časové zpoždění (politika jednoho dítěte + rostoucí blahobyt středních vrstev...). Demografie je pochmurná věda... takže uvidíme.
Čtenářský dotaz
Máte nějaký racionální důvod radit lidem dobře ? Důvod radit špatně si dovedu docela dobře představit - oklamání, vytvoření souboru "kavek" ve prospěch nějaké spekulantské skupiny. Ale pro dobrou radu jsem rozumný důvod nenašel ..
Pavel Mertlík
Ekonomičtí analytici v bankácjh a dalších finančních institucích jsou placeni mj. podle toho, jak se jim daří odhadovat budoucí vývoj. To se samozřejmě týká i mne. Mojí motivací je můj bonus.
Čtenářský dotaz
Jaká bude podle vás tento a příští rok inflace v naší korunové zóně? Ovlivní ji nějak nepřímo QE3?
Pavel Mertlík
Letos nadále velmi nízká, průměr kolem 2% (náš odhad je přesně 2,2%), příští rok odhadujeme 2,9%, důvodem skoku nahoru je ale pouze a jedině 14% sazba DPH u potravin a dalšího zboží. Efekt tohoto rozhodnutí do roční inflace odhadfujeme na 0,9 p.b.
Čtenářský dotaz
Dobry den, rad bych se Vas zeptal, zda si take myslite, ze resenim krize je cas. tedy doba, kdy se jiz financne nevyplati produkovat v Asii a vyroba se pripadne vrati do Evropy. Totiz fakt, ze lide se zivi statni administrativou, ruznymi nepoptavanymi sluzbami atd., dle mne nas stahuje dolu. A plan na rozvoj inovaci - toto vedomostni odvetvi neuzivi cely narod. Pokud to tak pujde dale, kde a jakou sezenou nasi potomci praci, tak aby nas v duchodu uzivili. Bez ohledu na porodnost, ta samotna nas nezachrani, kdyz nebudou mit lide praci.
Pavel Mertlík
Řešením krize je především náprava institucionálních a strukturákních deficiencí, které v Evropě máme, řady z nich jsem se dotkl v předchozích odpovědích. Pokud bude Evropa konkuerenceschopná z hlediska tvorby inovací, tak se na řadu let nemusí o budoucnost bát. Bez porodnosti nebo imigrace kvalifikovaných lidí to ale trvale nepůjde - jak už jsem napsal, demograficky stará společnost nemůže být dynamická a konkurenceschopná společnost. To byla poslední otázka a poslední odpověď, děkuji za Vaši pozornost a čas. Zdraví všechny čtenáře Pavel Mertlík
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru