První řidiči by se v pražském tunelovém komplexu Blanka měli svézt v první polovině roku 2014. V té době by severozápadní část okruhu měla být spuštěna ve zkušebním provozu. Celá stavba má být podle harmonogramu hotova v roce 2016.

Novinářům to v úterý řekl na staveništi tunelu náměstek primátora Karel Březina (ČSSD). Tunely měly být dokončeny v roce 2011, později se termín posunul na konec roku 2012. Kvůli finančním potížím ale město zprovoznění o další rok a půl posunulo.

"Stavební část již finišuje," řekl Březina. Stavbaři by měli 5. září vytěžit poslední kubík zeminy. Po dokončení základních prací bude následovat montování technologií a budování povrchu vozovek. Většina tunelů je nyní již v hrubé stavbě hotova. Právě se pracuje například na budoucí křižovatce Pelc-Tyrolka v Troji, na tunelech v Brusnici nebo na stavbě nového Trojského mostu.

Pracuje se ale také na šachtách a rozlehlé podzemní místnosti, které budou celý tunelový komplex odvětrávat. Technologie budou umístěny v prostorném tunelu, který je 100 metrů dlouhý a asi 15 metrů vysoký.

Moderní zabezpečení pro případ požáru

Podle zástupců společnosti Metrostav, která Blanku pro hlavní město staví, zvládnou stroje odvětrat celou severozápadní část tunelového komplexu. V případě požáru se čerpání vzduchu zvenčí vypne a systém začne pouze odvětrávat dým z postižené oblasti. Opatření bylo zavedeno po neštěstích v alpských tunelech, ve kterých zemřely desítky lidí. Podle odborníků se v případě podobné nehody nejvíce lidí právě udusí.

Šanci na přežití lidí při vypuknutí požáru mají zvýšit také bezpečnostní průchody mezi oběma směry tunelů. V pravidelných intervalech budou také umístěny speciální prostory, ve kterých lidé mohou přečkat požár a počkat na záchranu.

Stavba tunelového komplexu začala již v roce 2007, délka severozápadní části městského okruhu bude téměř 6,4 kilometru. Doplní tak již provozovaných 17 kilometrů okruhu.

Cena se téměř zdvojnásobila

Budování od počátku provází množství problémů. Během ražby se tunel třikrát propadl a Metrostav kvůli nehodám dostal od báňského úřadu několik pokut. Místní obyvatelé si také často stěžovali na hluk nebo prašnost ze stavby.

Praha dosud také neví, kolik za stavbu zaplatí. Tunel měl původně stát včetně DPH 21,2 miliardy korun za stavební část a 4,2 miliardy Kč za technologie. Dalších 1,58 miliardy korun měly podle smluv stát průzkumy nebo inženýrská a projektová činnost.

Vedení města ale po volbách zjistilo, že má za stavbu zaplatit téměř 38 miliard korun. Zvýšení má na svědomí inflace, dražší technologie, ale i takzvané vícepráce, tedy objednávky nad původní rozsah stavby.

O konečné ceně Praha s dodavateli vyjednává.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru