Nákupčí, programátor, hlavní účetní nebo personalista. Ti všichni mají nyní o dost vyšší platy než na začátku krize v roce 2008. Ale například dělníkovi, autolakýrníkovi nebo konstruktérovi plat za poslední čtyři roky výrazně klesl.

Celkově v Česku od začátku krize stále přibývá pracovníků, kteří mají poměrně dobré platy - 24 tisíc a víc. O více než 1 % přibylo dokonce i těch, kteří vydělávají nad 54 tisíc měsíčně.

Oproti tomu lidí, kteří berou málo, tedy pod 24 tisíc měsíčně, od začátku krize stále mírně ubývá.

Vyplývá to z průzkumu na serveru pro porovnání mezd www.platy.cz, který mají HN exkluzivně k dispozici. On-line průzkumu se od roku 2008 do srpna 2011 zúčastnilo více než 271 tisíc lidí, každý z nich vyplnil dotazník o tom, jakou práci dělá a jaká je jeho mzda.

Manažeři jsou v kurzu, dělníci se bojí o místo

Důvod, proč v Česku krize vytvořila více "bohatých“ zaměstnanců, ovšem příliš veselý není. Ti, co vydělávali před krizí málo, si nepolepšili, ale většinou skončili na úřadech práce.

"Je sice pravda, že přibývá zaměstnanců s vyššími platy a naopak méně je těch, kteří vydělávají na úrovni mininální mzdy. Může za to právě krize, která především ohrozila pracovní místa. Hodně z nich se zrušilo, zaměstnanci byli propuštěni," říká Miroslav Dravecký, projektový manažer průzkumu Platy.cz.

"Těm, kteří si zaměstnání během krize udrželi, se platy od roku 2008 zvyšovaly, a to v průměru o 6 % za celé období od roku 2008 do nynějška. Vysoké platy rostou proto, že na trhu jsou stále víc žádaní zaměstnanci a specialisté, kteří umějí ustát těžkou ekonomickou situaci společnosti. Hodně manažerů firmy také propustily. A ti, co zůstali, teď vydělávají víc," vysvětluje Dravecký.

Milan Vaníček, hlavní analytik J&T Banky, ovšem soudí, že za přibýváním dobře placených zaměstnanců stojí mírné oživení ekonomiky v polovině minulého roku. "Na začátku krize v roce 2008 firmy propouštěly štědře placené manažery z vyššího managementu, které aktuálně nutně nepotřebovaly,“ říká Vaníček.

Když ale zhruba v polovině loňského roku přišlo mírné oživení, začaly manažery a řídící pracovníky nabírat zpět. "Opět se totiž probouzela německá ekonomika a v návaznosti na to pocítilo oživení také Česko," říká Vaníček.

Dodává, že pokud nyní skutečně přijde druhá vlna krize a ekonomika opět zpomalí, rozpoutá se opět masivní propouštění i ve vyšších patrech managementu a na dobře placených místech.

V IT rostou platy nejvíc

Rozdíly v platech nyní a na začátku krize jsou u některých pozic velmi výrazné. Nejvíce rostly platy vrcholových manažerů v oblasti IT. Například IT konzultant ještě v roce 2008 vydělával průměrně 38 195 korun. Letos v srpnu už mu ovšem chodí 45 354 korun.

Během krize si tedy polepšil o 19 procent. A třeba nákupčímu v oblasti strojírenství stoupl plat o celých 18 procent, ze 22 tisíc na začátku krize na téměř 26 tisíc, které bere nyní.

Naopak nejvíc klesl plat lakýrníkům a konstruktérům v automobilovém a strojírenském průmyslu. Třeba konstruktér vydělával ještě na konci roku 2008 průměrně 27 866 korun. Teď mu plat klesl o 10 % na pouhých 24 987 korun.

Z průzkumu také vyplývá, že celkově nejvíc lidí, tedy téměř polovička z dotázaných, vydělává od 14 do 24 tisíc korun měsíčně.

Rozdělení respondentů podle platových pásem:

platova pasma

Jak se vyvíjely platy v automobilovém průmyslu, strojírenství a IT mezi lety 2008 a 2011 zde.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru