Ačkoli je polovina prázdnin za námi, počasí svým dosavadním charakterem podle meteorologů připomíná spíše říjen. Na konci července se nejvyšší denní teploty pohybovaly kolem 15 stupňů Celsia. To  odpovídá spíše začátku října.

Barbora Tobolová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na dotaz, zda už je léto nenávratně za námi, ironicky odpovídá: »Listí zatím neopadává«. Za nejteplejší den lze považovat 9. červenec, sic i v tento den byla naměřena teplota »jen« 22,6 stupně Celsia.

V průměru byl uplynulý měsíc oproti dlouhodobému průměru chladnější o jeden stupeň Celsia. Byl však abnormálně vlhký. »Celoplošný průměr srážek činí přibližně 180 procent normálního červencového úhrnu,« stojí na webu ČHMÚ.


Kdy začne v Česku tropické léto? Byl červenec abnormálně deštivý? Jak jsou na tom s létem evropské přímořské destinace? Jak spolehlivé jsou předpovědi počasí?

Ptali jste se Dagmar Honsové, meteoroložky ze společnosti Meteopress. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídala v pátek 5. srpna.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den, prozradila byste mi, jak bude příští týden v jižních Čechách? Konkrétně v okolí Lipna? Děkuji. M. Kučera
Dagmar Honsová
Dobrý den, Těším se na Vaše otázky. Pojďme hned k té první – počasí se v příštím týdnu opět vrátí do „podzimního“ charakteru – počítejte převážně s oblačnou oblohou a zpočátku týdne s četnými přeháňkami, postupně bude srážek ubývat. Ranní teploty budou opět klesat pod 10 °C a odpolední zůstanou nejčastěji mezi 18 až 20 °C. Podzim budou připomínat i ranní mlhy.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, došlo v posledních letech ke kvalitativní změně počasí projevující se ve výrazně vyšších/nižších teplotách a extrémních projevech jako jsou povodně, orkány a prudká vedra nebo je to pouze přirozený a podobně v minulosti zaznamenaný výkyv? Co tyto případné změny způsobuje a jsou vratné nebo regulovatelné?
Dagmar Honsová
Citace panelu IPCC uvádí, že se ve 20. století průměrná globální teplota zvýšila o 0,74 °C a že za většinu tohoto oteplení může lidská činnost (zejména pak změny ve využití půdy a spalování fosilních paliv). Můj názor je takový, že klimatické změny mají svůj přirozený původ a metorologické jevy, které uvádíte, se vyskytovaly (podle různých kronik, cestopisů) vždy, dnes jsou ale díky moderním technologiím daleko lépe zaznamenávány a během několika desítek minut se o jejich výskytu dozvíme na druhé straně světa díky internetu, proto se nám může zdát, že jich přibývá. Prostředí kolem sebe bychom ale určitě měli co nejvíce šetřit.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jak spolehlivé jsou předpovědi například týden dopředu? Jak moc klesá pravděpodobnost jejich úspěšnosti? Děkuji za vyjádření.
Dagmar Honsová
Úspěšnost předpovědi počasí rychle klesá s delším časovým obdobím – na den dopředu se pohybuje až na 95%, na týden kolem 75% a úspěšnost měsíční předpovědi klesá k 65%. Hodně ale záleží i na aktuální synoptické situaci, tj. rozložení tlakových útvarů nad Evropou – daleko lépe se předpovídá (s větší úspěšností), pokud střední Evropa leží v rozsáhlé oblasti vysokého tlaku vzduchu, než když se jedná o brázdu nízkého tlaku vzduchu.
Čtenářský dotaz
Pamatujete si, jak bylo loni 31. prosince? :-)
Dagmar Honsová
Poslední den loňského roku s sebou přinesl oteplení oproti dnům předchozím (i tak byl na většině území ledový) – převažovala ale zatažená obloha nízkou oblačností. Byla jsem v Praze, kde nejnižší teploty klesaly k -13 °C a odpolední se zastavily na nule:-).
Čtenářský dotaz
Dobrý den, panuje podobné počasí jako v ČR - tedy většinou zataženo a nadprůměrně deštivo, jak prý bylo v červenci, v celé Evropě a především v přímořských destinacích? Pokud ano - čím to - zasáhl starý kontinent nějaký zvláštní vliv? Pokud ne - proč to postihlo převážně střední Evropu?
Dagmar Honsová
Letošní prázdninové počasí v Evropě střední můžeme nazvat tzv. zonálním charakterem– tj. proměnlivé počasí s četnými srážkami přinesly přechody jednotlivých frontálních systémů a tlakových níží (nejčastěji od západu). Mohutná tlaková výše, která by „zajistila“ slunečný a suchý ráz počasí (jako například v první polovině loňského července) letos chyběla. V 60. až 80. letech 20. století ale takový charakter počasí v červenci převládal, oproti normálu se vymykaly července spíše posledních let. Podobné počasí jako u nás panovalo také v Evropě západní. Na jihu Evropy převládalo slunečno a tropy, jen ojediněle s bouřkami. Výjimkou bylo jen Chorvatsko a sever Itálie – ale tam jsou vpády frontálních poruch z Alp v červenci poměrně obvyklé.
Čtenářský dotaz
Věříte na globální oteplování, nebo jste spíše na straně pana prezidenta?
Dagmar Honsová
Spíše se přikláním k názoru, že se jedná o přirozený vývoj a černé scénáře odmítám.
Čtenářský dotaz
Hezký den, paní Honsová, zkusila byste mi jako laikovi nastínit, podle čeho se předpovědi formulují? Představuji si to správně, že vezmete aktuální stav počasí podle družic a odhadujete například podle postavení tlakové/výše a jejího středu a směru a intenzity proudění větru, kam se například oblačnost bude pohybovat? Jak potom určujete předpokládanou míru srážek? Děkuji.
Dagmar Honsová
Předpovědi počasí dnes vychází z výstupů numerických modelů - které se "snaží" nasimulovat budoucí vývoj počasí na základě aktuálních naměřených dat. (Využívají k tomu termodynamické a pohybové rovnice, které provedou výpočty s určitým časovým krokem, aby zjistil, jak to bude vypadat v dalším určeném intervalu). Meteorolog už dostane na stůl obrázkový výstup modelu, zakreslený např. do meteorologických map. V případě srážek modely simulijí ijejich intenzitu.
Čtenářský dotaz
Jak moc je predpoved pocasi jeste vytvorem konkretniho meteorologa, a nakolik to jsou uz vsechno matematicky vypocty a pocitacove modely?
Dagmar Honsová
Na meteorologovi je dnes zejména posouzení výstupů jednotlivých modelů (které se od sebe, zejména na delší časové období často odlišují). Řekla bych, že je to tak 90% pro numerický model a 10% práce na meteorologovi.
Související