Bojuje se o zakázku za pět miliard korun. České dráhy se rozhodly pro nákup vlaků Siemens, pro které nemají využití Rakouské dráhy. Výběr ale proběhl bez tendru a to vadí Škodě Transportation, která záměr napadla u antimonopolního úřadu. Tvrdí, že nabízí levnější soupravy.

"Soupravám pro dálkovou dopravu se chceme věnovat, naše argumenty, proč nekupovat railjet, v tuto chvíli nechceme veřejně komentovat," říká mluvčí Škody Lubomíra Černá.

Šéf divize Mobility společnosti Siemens Jan Maj ale v rozhovoru pro HN tvrdí, že alternativu k railjetům nezná, a zpochybňuje, že by Škoda měla co nabídnout. Plzeňský výrobce svou alternativu hájí, jedna vychází z vlaku, který aktuálně vyrábí, druhá je údajně "ve velice pokročilé vývojové fázi".

Nákupy ČD

5 miliard korun

je cena šestnácti souprav Siemens Viaggio Comfort (Railjet), které chtějí koupit České dráhy.

230 kilometrů v hodině

je maximální rychlost souprav Railjet. V Česku se může jezdit pouze 160, na maximální rychlost se souprava dostane jen mezi Berlínem a Hamburkem.

HN: Vedení drah říkalo, že nemůže vypsat tendr na soupravy za pět miliard kvůli nedostatku času, protože vaše nabídka na konci června vyprší. Nakonec ale tři měsíce počkáte. Nešlo termín posunout dříve, aby mohl být tendr vypsán?

Do té situace jsme se dostali, protože Škoda podala námitku. Nikdo jiný. Žádný Bombardier, žádný Stadler. Přitom to všichni věděli. Škodovka dokonce počkala na poslední den. Už jsme měli zamluvený hotel, kde budeme podepisovat, zajištěný catering. Všechno jsme museli zaplatit, protože už to nešlo odvolat. Takhle se na trhu nejedná. Proč se neozvali dřív? Po celou dobu přípravy kontraktu České dráhy ani my jsme nezaznamenali, že by Škoda měla o tuto zakázku zájem.

HN: Třeba tu námitku museli vypilovat?

Profil

Jan Maj (54)

Pro Siemens pracuje od roku 1987. V roce 1991 se stal vedoucím pro odbyt ve východní Evropě. V Česku začal působit před deseti lety, kdy se stal šéfem divize transportních systémů (dnes Mobility).

Ve výhledech drah je hodně dlouho nákup dálkových železničních vozů nebo přímo nákup railjetů. Nikdo nic nenamítá. Nic se neděje, až poslední den dá Škoda námitku. Nevím, proč ta diskuse nebyla předtím. Myslím, že ty vlaky dodat nechtějí. Jde jim o zrušení tendru. Rádi by, aby České dráhy tyto peníze investovaly do regionální dopravy, kde mají co nabídnout. Tohle je ale tendr na mezinárodní vlaky, kde srovnatelnou nabídku nemají.

HN: Škoda ale tvrdí, že dráhy o svých alternativních nabídkách informovala. ČD ale přesto neoslovily jiné výrobce a pořád čekaly, co řeknou právníci.

Škoda neprezentovala svou nabídku, která by odpovídala výhledovým plánům ČD pro dálkovou dopravu. Ano, právníci to rok řešili, kvůli Českým dráhám jsme opci Rakušanům prodloužili již loni v prosinci.

Railjety

Dálkové vlaky

České dráhy tvrdí, že potřebují soupravy na mezinárodní spoje. Plánovaly výběrové řízení, ale loni se na trhu objevilo 16 souprav Siemens, které vysoutěžily Rakouské dráhy. Cena je nižší, než je na trhu běžné, a ČD se proto rozhodly soupravy koupit jako mimořádnou nabídku. Proti tomuto záměru se odvolala Škoda Transportation.

Alternativa z Plzně

Škoda jako alternativu drahám nyní nabízí buď lokomotivou tažené patrové soupravy ICElefant (nabízí o třetinu nižší cenu než Siemens) nebo vagony RIC. První z variant by si vyžádala pouze menší úpravy stávajícího modelu a nové homologace, druhá varianta existuje pouze na papíře.

Pan Žaluda o tom mluvil v médiích. Říkal, že jedná s rakouskými drahami. Jde o jednací řízení bez uveřejnění, přesně podle zákona o veřejných zakázkách. Navíc dodávka vlaků pro Rakouské dráhy byla vysoutěžena v transparentním výběrovém řízení, které vám rád popíši. Třináct firem si převzalo zadání, osm se kvalifikovalo, čtyři odevzdaly nabídku. Tři postupující byly Bombardier, Siemens a CAF.

Rakouské dráhy srovnaly všechny tak, aby nabízely stejný vlak. A napsala se jedna smlouva, s naprosto stejnými podmínkami. Jen se lišila hlavička podle dodavatelů. Chyběla jen cena. Položily se na stůl tři obálky s nabídkami a Siemens byl nejlevnější. Chtěl bych takovou soutěž vidět v Česku.

HN: Pro České dráhy je ale údajně railjet příliš rychlý. Jede 230 kilometrů za hodinu, přitom v Česku se nedá jet rychleji než 160.

Jede dvě stě třicet a to je z pohledu budoucího vývoje nutná rychlost. Všude v okolních zemích se jezdí minimálně 200 km/h a Česká republika k této rychlosti míří.

HN: Poznám ale jako cestující, že ten vlak umí jet tak rychle, když nemůže?

To poznáte v komfortu. Rychleji mezi Prahou a Berlínem nepojedete. Tam by stačily i naše současné vlaky (vagony Siemens, které tam provozují ČD dnes, pozn. red.). Vidíme ale, že se infrastruktura zlepšuje. Vlaky se kupují na třicet let a musí se očekávat, že bude víc tratí na 230 km/h.

My si s prominutím vozíme zadek v autobusech, které jsou srovnatelné po celé Evropě, v autech, která jsou světová. Ale pak řekneme, že nám ve vlacích koženka stačí. Mně to připadá, jako bychom se snižovali na lidi druhé kategorie. Proč si pořád myslíme, že nemáme právo na luxusnější a modernější vlak, který mají Rakušané nebo Němci? Kdyby si dráhy koupily Velaro za 28 milionů eur, tak bych řekl, že je to blbé, protože vagony stojí polovinu. Ale railjet stojí stejně jako naše vozy, které dráhy kupovaly před deseti lety.

HN: Nekupují si přesto dráhy zbytečně dražší vlak? Vždyť soupravy na 230 kilometrů za hodinu jsou dražší než ty na 200?

Rozdíl mezi railjetem a nabídkou od Škodovky je pár tisíc korun, ale nesrovnatelný produkt, a to ještě nejsme u soutěže a vysoutěžené ceny. Uvědomme si, že Škoda nabízí virtuální vlak. Railjet je ve výrobě i v provozu. Takže je všechno odzkoušeno. Má homologace, může tu být za osmnáct měsíců.Ten vlak jezdí od roku 2009.

Nebojme se říct, že nikdo nevyrobí geniální produkt, který všechno splňuje a nebude mít žádnou závadu a žádné problémy. Ty jsou ale už odstraněny. Nechci napadat Škodovku, ale jak jsou na tom jejich vlaky? Nechápu, jak si mohou myslet, že budou mít na otevřeném trhu sto procent. Děláme v Česku i aktivity, které pomáhají i jim. Děláme semináře, angažujeme se v homologacích, normách, spolupracujeme se studenty, děláme přednášky.

HN: Ale vždyť Škoda soupravu push-pull, kterou nabízí jako alternativu k railjetům, nedávno prodala na Slovensko.

Chceme hovořit o vlaku na dálkovou dopravu a oni nabízí patrový vlak. České dráhy chtějí jezdit do Vídně, do Grazu, do Budapešti a Berlína. Oni k tomu chtějí odpovídající vlak. My tam obrazně nemůžeme přijet se třetí třídou, když jsou tam cestující zvyklí na nějaký standard. Když někdo jezdí patrovými vlaky, tak je to proto, že už to nezvládá kapacitně a s vlakem se nevejde na nástupiště. Patrové vlaky nikde nejsou levnější než vagony. Když nemusím prokázat, že to za tu cenu prodávám, tak si můžu napsat, co chci. Kolik stojí Elefant? 220 milionů korun.

HN: Railjet ale stojí přes tři sta milionů.

České dráhy potřebují mezinárodní dálkový vlak dostatečné kapacity. Někdo se to snaží měnit a tvrdí, že jim stačí regionální vlak. Tady není souboj s drahami, kterým něco nutíme. Dráhy se s Rakušany domlouvaly, jak budou jezdit relaci Praha-Vídeň. Plánovaly založení společného podniku, ale k tomu se Rakouské dráhy nakonec nepřipojily. Tak vedení ČD začalo uvažovat, že si pořídí své dálkové vlaky.

Osm ze šestnácti railjetů by se kvůli své rychlosti mohlo točit na trase do Hamburku, to je obrovská porce kilometrů. A reálná. ČD vydělávají na jízdném, které je v Rakousku a Německu vyšší. Pokud do zahraničí jezdit nebudou, tak sem budou jezdit Rakušané a Němci a České dráhy budou platit vyrovnávky, protože nebudou mít odpovídající výkony. Když nebudu mít vlak, tak budu čekat jako chudáček, co mi nadiktují oni.

Souboj rychlíků pro ČD: Škoda láká dráhy na nižší rychlost a lepší údržbu - čtěte ZDE

Ve sporu o rychlíky pro ČD přituhuje. Obě strany si najímají elitní právníky - čtěte ZDE

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru