Šedá ekonomika se na celém hospodářství České republiky podílí 17 procenty. Mimo dohled státu se tak v příjmech ročně protočí 565 miliard korun, píše páteční deník E15. Vyplývá to ze studie, kterou zpracovala karetní asociace Visa Europe spolu s poradenskou firmou A. T. Kearney a jejíž výsledky má list k dispozici.

Přes opticky vysoká čísla je na tom ale Česko podle E15 v porovnání s ostatními státy regionu ještě dobře.

Ve střední a východní Evropě varuje rozsah šedé ekonomiky od 17 procent (Česko a Slovensko) do 33 procent v Bulharsku. Průměr evropské sedmadvacítky je dvacet procent.

Nejnižší rozsah šedé ekonomiky v Evropě má Švýcarsko a Rakousko - osm procent z hrubého domácího produktu. Nad evropským průměrem jsou například Itálie, Řecko či Kypr.

Recept na šedou ekonomiku? Bezhotovostní platby

Studie upozorňuje, že s tím, jak globální ekonomika bojuje o svou pozici, bude práce mimo legální rámec lákat stále více lidí. Hlavně kvůli celosvětově uplatňovaným opatřením, jako je zvyšování DPH, daní z příjmů či snižování sociálních dávek.

Šedá ekonomika má paradoxně také světlé stránky, uvádí studie. Podle ní totiž výnosy končí v legální ekonomice, ve spotřebě. Tím, že lidé nedaněné výdělky dál utrácejí, se částečně vracejí do státní pokladny formou daně z přidané hodnoty či spotřebních daní.

Do šedé ekonomiky se počítá nepřiznaná práce, například melouchy typu hlídání dětí za úplatu, úklid, opravy v domácnostech či doučování. Nedílnou součástí jsou i úniky v malém byznysu, kde se pracuje s hotovostí a na transakce se nevydávají účtenky. To je rozšířené například v pohostinství, malých obchodech či v dopravě.

Co se týče sektorů ekonomiky, nejčastěji spadá do oblastí stavebnictví, zemědělství a služeb v domácnosti, píše deník.

Podle studie se prorůstání šedé ekonomiky dá účinně zabránit podporou bezhotovostních plateb. Šéf katedry ekonomie University Johannese Keplera v Linzi Friedrich Schneider například uvádí, že rozšíření elektronických plateb o deset procent znamená snížení rozsahu šedé ekonomiky o pět procent. Průměrný počet bezhotovostních transakcí na jednoho Čecha je ročně 105, evropský průměr je lehce nad 150, uzavírá list.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru