Pravděpodobnost, že Kypr bude již čtvrtou zemí eurozóny, která požádá o pomoc ze záchranného fondu (EFSF), roste. Píše o tom dnes analytický server Eurointelligence s odvoláním na informace deníku Financial Times.

Na Kypr již zamířila delegace zástupců institucí EU, kteří budou jednat o finanční situaci ostrova. Tvrdí ale, že nelze očekávat nějakou okamžitou dohodu.

Kypr v poslední době zasáhlo hned několik velmi negativních událostí. Země utrpěla značné škody výbuchem, který vážně poškodil tamní největší elektrárnu a zabil 13 lidí. Mezinárodní ratingová agentura Moody´s kvůli tomu dokonce snížila hlavní úvěrovou známku Kypru o dva stupně na Baa1, protože se obává dopadu na již tak slabé veřejné finance země a na ekonomický růst ostrova.

Řecká nákaza

V problémech se ocitl i kyperský finanční sektor, který je silně závislý na vývoji v krachujícím Řecku.Dvě z kyperských bank jsou dokonce mezi největšími držiteli řeckých dluhopisů v Evropě.

Téměř 40 procent úvěrů, které představují zhruba 55 procent všech bankovních aktiv na ostrově, navíc tři největší kyperské banky poskytly řeckým zákazníkům.

A rozhodnutí lídrů eurozóny o tom, že na záchraně Řecka se budou podílet i soukromí investoři - tedy banky - zhoršilo pozici i Kypru. K horší situaci přispívají i politické hádky o úspory v rozpočtu, kde vláda komunistů naráží na tvrdý odpor vůči plánu u obchodní unie i opozičních stran.

Na to mj. poukázala při sražení ratingu Moody´s, která upozornila  na "stále svárlivější politické klima v zemi", kvůli němuž hrozí problémy se zaváděním ekonomických reforem a plánu ozdravení veřejných financí.

"Situace Kypru není tak špatná jako situace Irska, ale ztráty, kterým čelí tamní banky, jsou stále velmi velké," uvádí FT s tím, že je vláda možná bude muset finanční instituce rekapitalizovat.

Krize jako při rozdělení ostrova v roce 1974

Šéf kyperské centrální banky Atanasios Orphanides, již dříve varoval, že ekonomika je ve stavu nouze. V tak vážné krizi prý byla naposledy v roce 1974 po turecké invazi. Vláda teď bude muset rychle a rázně jednat, aby zabránila nejhoršímu. Pokud se jí to nepodaří, pak je na místě, aby Kypr požádal o zahraniční pomoc, řekl guvernér.

Negativní zprávy se odráží i na růstu výnosů kyperských dluhopisů, což znamená, že financování státního dluhu citelně zdražuje. V případě desetiletých dluhopisů se výnosy pohybují nad hranicí deseti procent. To je více než u Portugalska a Irska v době, kdy obě země žádaly o pomoc ze záchranného fondu.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru