Dohoda mimořádného summitu eurozóny o novém záchranném programu pro Řecko už nefunguje. Alespoň to píše španělský deník El Pais a upozorňuje na řadu špatných zpráv, kterým musí od začátku tohoto týdne evropská jednotná měna čelit.

Výnosy španělských a italských dluhopisů, které značně zdražují financování dluhu obou zemí, opět citelně rostou. V úterý se dokonce nacházejí na úrovních, kde se naposledy objevily před konáním vrcholné schůzky politiků měnové unie.

Taková úroveň je přitom neudržitelná a podle španělského deníku znamená, že by obě země za čas musely využít současného záchranného fondu eurozóny (EFSF). Ten mohl pomoci menším ekonomikám, jakými jsou Řecko, Irsko a Portugalsko. Na záchranu Španělska a Itálie peníze nemá, mimo jiné i proto, že politici na summitu rozšířili pravomoci EFSF, ale navýšit objem finančních prostředků v něm odmítli.

Slovensko by mohlo pomoc Řecku odmítnout

Vývoji na finančních trzích v pondělí příliš nepomohly ani zprávy agentury Bloomberg, podle níž dohoda o novém záchranném programu pro Řecko čelí mnoha problémům ve slovenském parlamentu, který by jí mohl případně odmítnout.

Negativním zprávám však vévodil krok agentury Moody´s, která snížila rating Řecka o tři stupně na Caa. Bankrot země je tak téměř stoprocentní.

 

Nejnovější kompromis politiků eurozóny trpí hned několika dalšími neduhy. Podle analýzy Huga Dixona z agentury Reuters, o níž informoval analytický server Eurointelligence, se francouzský prezident Nicolas Sarkozy mýlil, když po vrcholné schůzce tvrdil, že řecký dluh vzhledem k HDP poklesne o 24 procent. Opak je pravdou.

Allianz: Dluhopisy eurozóny nejsou bezpečné, investujeme jinam

Sarkozy do svých výpočtů totiž nezapočítal speciální pomoc pro řecké banky (takzvaný credit enhacement), která má zajistit jejich financování pro případ, že v něm nebude moci pokračovat Evropská centrální banka. Tato pomoc by měla být podle očekávání masivní a řecký dluh zvedne až na 174 procent HDP, přičemž ještě před summitem se očekávalo, že hranice 170 procent HDP dosáhne až příští rok.

 

Vývoj v eurozóna ovšem nadále znervózňuje i jednotlivé finanční instituce. Šéf Allianz Lebensversicherungs AG Maximilian Zimmerer v rozhovoru s ekonomickým deníkem Börsen-Zeitung uvedl, že jeho pojišťovna se hodlá postupně zbavit veškerých investic do dluhu zemí eurozóny. "Nikdo si nemůže být déle jistý, že vládní dluhopisy (eurozóny) jsou bezpečné," uvedl. Podle něj se jeho firma, která má zhruba 150 miliard eur na investice, bude nyní ohlížet zejména po dluhopisech rozvojových zemí či firemních dluhopisech.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru