Hlavní body dohody o novém záchranném programu pro zadlužené Řecko na summitu eurozóny, který se uskutečnil ve čtvrtek. Čtěte níže:

 

1) Současný záchranný fond eurozóny (EFSF) a Mezinárodní měnový fond přispějí Řecku 109 miliardami eur (zhruba 2,7 bilionu korun).

2) Banky do poloviny roku 2014 přispějí celkem 37 miliardami eur, dalších 12,6 miliardy eur bude určeno na zpětný odkup dluhopisů, celkový podíl soukromého sektoru se tak přiblíží 50 miliardám eur.

Názor Julie Hrstkové

Po dlouhé době přišel čas pochválit eurozónu. Plán na záchranu Řecka a dalších zemí v problémech, který nastínil proběhlý summit lídrů zemí eura, se zdá být dlouhodobě životaschopný, stimulující (na rozdíl od současných úvěrových linek založených na drastických rozpočtových dietách) a ekonomicky racionální.

Celý text komentátorky Julie Hrstkové ZDE

Do roku 2019 bude podíl soukromého sektoru na záchraně Řecka zhruba 106 miliard eur.

3) Řecké banky dostanou na rekapitalizaci celkem 20 miliard eur, dalších 35 miliard eur dostanou jako záruky, které umožní další financování řeckého finančního sektoru skrz Evropskou centrální banku.

Tyto záruky budou muset využít v době, kdy se Řecko ocitne v řízeném bankrotu (selective default), což bude jen velmi krátce.

4) Všechny úvěry ze záchranného fondu eurozóny (EFSF), včetně úvěrů pro Irsko a Portugalsko, budou mít prodlouženou splatnost na 15 až 30 let, úroky se sníží na 3,5 procenta, tedy jen těsně nad náklady, za něž získává peníze samotný EFSF.

5) Zapojení soukromého sektoru do záchrany Řecka se již nikdy nebude opakovat u ostatních zemí eurozóny.

6) EFSF a Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který začne fungovat v roce 2013, budou mít nové nástroje. Mezi ně patří úvěrová linka, možnost kupovat dluhopisy na sekundárním trhu, ale pouze za dohledu ECB a za extrémních podmínek, a možnost rekapitalizace bank.

7) Zapojení soukromého sektoru do záchrany Řecka se uskuteční ve spolupráci s Ústavem pro mezinárodní finance (IIF). Banky přitom budou mít na výběr ze tří možností, jak se na záchraně Řecka podílet. Buď vymění své dluhopisy za dluhopisy s delší splatností (bond swap), zavážou se k nákupu dalšího řeckého dluhu (bond rollover) a nebo dluh odprodají vládám eurozóny (bond buyback).

Eurozóna a IIF předpokládají, že se zapojí 90 procent majitelů řeckých dluhopisů, jejich průměrná ztráta bude činit 21 procent.

8) Vznikne obdoba Marshallova plánu, která má přivést více investic z EU do regionu.

9) Výše řeckého dluhu se sníží o 21 procent.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru