Litevská prezidentka Grybauskaitéová apeluje na Evropskou unii, aby řešila případ bývalého agenta sovětské tajné služby KGB Michaila Golovatova, na něhož byl vydán evropský zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů z roku 1991. Úřad evropské komisařky pro spravedlnost Viviane Redingové se však údajně k případu odmítá vyjádřit.

Golovatova minulý týden zadržely a zakrátko propustily rakouské úřady s odůvodněním, že evropský zatykač, jenž byl vydán na žádost Litvy, je příliš vágní. Finsko ve středu Golovatovovi zrušilo schengenské vízum a Litvu podpořila i česká diplomacie.

Golovatov i po vydání evropského zatýkacího rozkazu loni v říjnu cestoval po Evropě. Ví se, že kromě Rakouska navštívil také Českou republiku, Kypr a Finsko. Právě Finsko mu v roce 2009 vystavilo schengenské vízum, díky němuž mohl Golovatov poměrně volně cestovat po Evropě.

Finské ministerstvo zahraničí podle rakouské agentury APA oznámilo, že ve středu vízum okamžitě zrušilo poté, co se finské úřady dozvěděly o zatykači na 62letého Golovatova.

Sám Golovatov, který do Rakouska cestoval jako viceprezident běžkařského svazu, označil své zadržení na vídeňském letišti za "nesmysl". "Za roky služby jsem osvobozoval rukojmí, zajaté teroristy v letadlech, velvyslanectvích a ve školách. A teď mne samého obviňují, že jsem terorista. To je nesmysl!" řekl agentuře RIA Novosti.

Golovatov chce protestní nóty

Plnil prý jen rozkazy, a tak by podle něj ruské vedení mělo odpovědět protestními nótami a dalšími kroky, jak v obdobných případech činí USA.

"Země by měla bránit své vojáky, kteří s nasazením života plnili zvláštní úkoly v boji s terorismem a extremismem. Kdyby věc, nedej bože, dospěla až k haagskému tribunálu, tak dneska jsem na řadě já a zítra desetitisíce. Dneska Litva, zítra Lotyšsko či Estonsko!" dodal Golovatov.

Česká diplomacie podpořila Litvu

Podle mluvčího českého ministerstva zahraničí Víta Koláře česká diplomacie Litvu podpořila po telefonickém rozhovoru českého a litevského ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a Audroniuse Ažubalise.

"Osoby zodpovědné za násilnou smrt lidí v období diktatur ve střední a východní Evropě se mají zodpovídat před soudem. V zájmu prosazení vlády práva je morální povinností každého evropského státu v těchto případech spolupracovat," konstatoval ve svém prohlášení Černínský palác.

Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger ve středu prohlásil, že jeho země v Golovatovově případu nijak nepochybila, a popíral snahu vyhovět tlaku Moskvy.

To, že hledaný muž pobýval v několika evropských zemích, aniž ho tamní úřady obtěžovaly, šéf litevské diplomacie Ažubalis vysvětlil nedostatky v evropském systému hraničních kontrol.

Litva chce Rusa stíhat kvůli podezření z válečných zločinů z roku 1991 a na její stranu se postavilo celé Pobaltí, které si před 20 lety vyvzdorovalo odtržení od Sovětského svazu. Litva povolala svého velvyslance ve Vídni na konzultace, Lotyšsko a Estonsko předalo protestní nótu rakouským velvyslancům.

Golovatov 13. ledna 1991 velel sovětské speciální jednotce, jejíž příslušníci stříleli do litevských demonstrantů u televizního vysílače ve Vilniusu. Výsledkem bylo 17 mrtvých a na 700 zraněných. Podle ruské verze mrtví, mezi nimiž byl i jeden člen komanda Alfa, byli výsledkem "provokací" a střelby údajných litevských odstřelovačů.

Související