Litva odvolala svého velvyslance z Vídně, Rakousko totiž neuznalo litevský mezinárodní zatykač jako dostatečný důvod k zadržení ruského exdůstojníka KGB. Velvyslanec odjel do Vilniusu na konzultace k dalšímu postupu v diplomatických vztazích.

Prohlášení o odvolání litevského velvyslance z Rakouska sdělila v pondělí náměstkyně ministra zahraničí Asta Skaisgirytéová Liauskienéová. Zároveň Rakousko obvinila z "nedostatku evropské solidarity".

"Velvyslanec bude odvolán na konzultace o dalším postupu," řekla podle agentury AFP náměstkyně po schůzce s litevskou prezidentkou Dalií Grybauskaitéovou.

 

Postup Vídně kritizovala i prezidentka. "Rakouský spěch podezřelého propustit je politicky neospravedlnitelným krokem, jenž diskredituje spolupráci mezi členskými státy EU v justiční oblasti," řekla Grybauskaitéová ve zveřejněném komuniké.

Šéf rakouské diplomacie Michael Spindelegger však postup orgánů své země obhajoval. "Jsme právním státem, justice je nezávislá a přijímá vlastní rozhodnutí. Zatykač vydala Litva a my jsme vyhlásili lhůtu pro obdržení konkrétní dokumentace ospravedlňující zatčení. Lhůta vypršela, aniž jsme konkrétní informaci obdrželi. Státní zastupitelství se proto rozhodlo nevydávat příkaz k vazbě. To je třeba akceptovat," řekl agentuře APA ministr, který je v současnosti v Bruselu.

Když justice rozhodne, není co dodat

Na dotaz, zda tím považuje věc za vyřízenou, naznačil, že to se teprve uvidí. "Podle mého názoru ale když justice rozhodne, vznikne fakt, k němuž není co dodat," zdůraznil. Se svým litevským protějškem Audroniusem Ažubalisem prý o věci už mluvil a vše si vysvětlili.

Aféra se točí kolem bývalého plukovníka KGB Michaila Golovatova, který 13. ledna 1991 velel sovětské speciální jednotce, jejíž příslušníci stříleli do litevských demonstrantů u televizního vysílače ve Vilniusu. Zásah, jímž se orgány hroutícího se Sovětského svazu pokoušely zlomit snahu Litevců získat nezávislost, si vyžádal 17 mrtvých a na 700 raněných.

Litva chce 62letého Golovatova soudit za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Na litevský mezinárodní zatykač sice Vídeň minulý pátek Golovatova na letišti zadržela, po 24 hodinách ale zase propustila s odůvodněním, že zatykač není dostatečně podložený. Propuštěn byl "z ryze právních důvodů", cituje APA z prohlášení rakouského ministerstva spravedlnosti.

Rozhodnutí pod tlakem Ruska?

"Máme podezření, že Rusko vyvinulo na Rakousko nátlak," řekl AFP litevský diplomat, který nechtěl být jmenován.

Rakouský velvyslanec ve Vilniusu dostal od litevského ministra zahraničí Ažubalise oficiální protestní nótu. Ministr v ní požaduje od rakouských orgánů náležité vysvětlení rychlého propuštění Golovatova. Přičemž povolání velvyslance na konzultace je v diplomatické terminologii druhou nejostřejší sankci, hned po úplném odvolání.

Ve Vilniusu se před rakouským velvyslanectví sešlo několik stovek lidí, aby protestovali proti postupu vídeňské justice v Golovatovově kauze. Mezi nimi bylo i několik poslanců litevského parlamentu. Demonstrace za asistence policie ale proběhla bez násilností.

My, sovětští důstojníci, jsme plnili svou povinnost...

Moskva naopak postup Vídně přivítala. "Po linii ministerstva zahraničí a našeho velvyslanectví ve Vídni jsme zasílali demarše, ve kterých jsme objasňovali rakouským partnerům, že se případ politizuje. Vyhodnotili to a učinili si z toho závěr," citoval list Kommersant nejmenovaného ruského diplomata.

Nad litevským neúspěchem se prý radují i další ruští činitelé stíhaní v Pobaltí. "Trestně stíhat by měli organizátory ozbrojených provokací, fašizující litevské a lotyšské nacionalisty a jejich pomahače ze západních tajných služeb. To, co nám připisují, je pomluva. My, sovětští důstojníci, jsme plnili svou povinnost, zůstali jsme věrni přísaze," prohlásil Vladimir Antjufejev

Ten v lednu 1991 jako jeden z policejních náčelníků v Rize podílel na akcích odpůrců lotyšské nezávislosti. Nyní je ministrem ve vládě proruských separatistů v mezinárodně neuznaném Podněstří.