Zátěžovými testy, které v pátek zveřejnil Evropský bankovní úřad (EBA), neprošlo celkem osm bank z 91 testovaných. Dalších 16 prošlo jen velmi těsně. Finanční ústavy, které nemají dostatečný kapitál, budou potřebovat dodatečnou finanční injekci v celkové výši asi 2,5 miliardy eur. Banky, výše jejichž kapitálu jen těsně překročila minimální hranici, EBA doporučil k přísnějšímu dohledu.

Neuspělo celkem pět španělských bank (CatalunyaCaixa, Banco Pastor, CAM, Unnim, Caja3), dvě řecké (ATE Bank, Agricultural Bank of Greece) a jedna rakouská (Volksbanken).

Výsledek je o něco lepší, než čekaly finanční trhy a než čekali ekonomové, kteří odhadovali neúspěch až 15 evropských bank. Malý počet neúspěšných bank ovšem okamžitě vyvolal kritiku analytiků, podle nichž testy nesplnily svojí hlavní úlohu - obnovit důvěru ve stabilitu finančního systému v Evropě.

Banky, které neprošly

Řecko

ATE Bank

Agricultural Bank of Greece SA

Rakousko

Austria’s Oesterreichische Volksbanken AG

Španělsko

Banco Pastor SA

Caja de Ahorros del Mediterraneo

Banco Grupo Caja3

CatalunyaCaixa

Unnim

 

 

Neúspěšných mohlo být 21

Pokud by ovšem od ledna do dubna letošního roku některé finanční ústavy nenavýšily kapitál v celkové výši 50 miliard eur, v zátěžových testech by neuspělo celkem 20 bank. Mezi "propadlíky" navíc není započítána německá zemská banka Helaba, která nedala souhlas se zveřejněním výsledků, zřejmě proto, že neprošla.

Testy rovněž odhalily, že přes očekávaný neúspěch Španělska, se příliš dobře nevedlo ani Velké Británii. Tamní banky sice testy prošly, ale v případě nejhoršího scénáře, by je čekal druhý největší propad kapitálu v celé Evropské unii. Hůře na tom bylo už jen Řecko.

"Pouze osm padlých bank a požadavek na navýšení kapitálu o 2,5 miliardy eur, to není řešení, které by nastolilo důvěru. Bylo potřeba, aby padlo více bank a kapitál byl navýšen o více peněz," řekl agentuře Reuters Michael Symonds ze společnosti Daiwa Capital Markets.

Šéf EBA Andrea Enria nicméně zátěžové testy brání. Podle něj vedly k navýšení tlaku na finanční ústavy, aby v uplynulých měsících navýšily svůj základní kapitál.

"Zhruba 100 miliard eur extra kapitálu bylo do bank přesunuto jen od konce loňského prosince do letošního dubna," řekl deníku Financial Times.

Pokud by se bankám další kapitál nedařilo sehnat, hrozí jim nucené sloučení se silnější bankou nebo zestátnění. Tímto způsobem postupuje například Španělsko.

Matky České spořitelny i ČSOB splnily podmínky

Prakticky jediným finančním ústavem, který neuspěl a působí na území Česka, je rakouská Volksbanken. Ještě před zveřejněním testů však bylo oznámeno, že své východoevropské pobočky prodává ruské Sberbank za 600 milionů eur.

Největší "padlou" bankou v testech je řecká ATE Bank, která ovšem neprošla jen velmi těsně a základní požadavek pěti procent vlastního kapitálu při nejhorším scénáři nesplnila jen o 0,1 procentního bodu.

Čechy nicméně nejvíce zajímal výsledek rakouské Erste Bank, která vlastní Českou spořitelnu, tedy banku s nejvíce klienty v ČR. Ta základní požadavek na úroveň vlastního kapitálu splnila bez větších problémů (8,1 %, požadovaných bylo 5 %) Podle EBA ovšem banka drží řecké dluhopisy za 345 milionů eur, portugalské za 105 milionů eur a irské za 40 milionů eur.

Úspěšně prošla také belgická skupina KBC, matka ČSOB. Ta dosáhla výše zmíněného kapitálového ukazatele ve výši 10 %.

Kompletní výsledky zátěžových testů jsou v angličtině na stránkách EBA zde.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru