Další dějství dluhové krize v eurozóně se začalo odvíjet v Itálii. Rozbuškou se stala kombinace nevyřešené situace v Řecku vyznačující se rizikem nákazy v dalších zemích, zvýšení politické nestability v Itálii (možnost odchodu ministra financí Tremontiho z vlády) a výška veřejného dluhu k HDP (120 procent), která ponechává zemi zranitelnou vůči výkyvům na trhu s dluhopisy.

Příliš pomalá ekonomika

Italská ekonomika má dvě zásadní slabiny: neroste a má velký dluh. V 80. letech minulého století rostlo HDP průměrně o 2,1 procenta, v 90. letech o 1,4 procenta, v prvním desetiletí tohoto století pouze o 0,5 procenta. Země ztrácí konkurenceschopnost.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Související články

Komentář

Čeká nás finanční krize verze 2.0?

Přijde finanční kolaps Evropy a USA? A projeví se deflací nebo inflací? Má cenu držet peníze, nebo se jich naopak zbavit?
16. 7. 2011 ▪ 7 min. čtení