V Bruselu se jedná o Itálii. Rostou obavy, aby nebyla dalším Řeckem

Finanční trhy v pondělí vytlačily výnosy italských státních dluhopisů a jejich rizikové přirážky na další maxima od zavedení eura. Investoři prodávají italská aktiva od minulého týdne, protože se bojí zavlečení třetí největší ekonomiky eurozóny do dluhové krize.

V Bruselu celé pondělí až do noci probíhala jednání špiček EU, podle zdrojů agentury Reuters se řešila kromě Řecka právě situace Itálie.

Podle informací agentury Německo při jednání ministrů financí 17 zemí eurozóny prosazuje výměnu řeckých dluhopisů za nové s delší dobou splatnosti. Znamenaly by spolúčast bank a ECB by proti těmto novým dluhopisům mohla zemi dále půjčovat.

Itálie má po Řecku v eurozóně nejvyšší státní dluh v poměru k ekonomice a obavy zde vyvolává vedle slabé ekonomiky nynější spor premiéra Silvia Berlusconiho s ministrem financí Giuliem Tremontim, který prosazuje hluboké výdajové škrty. Mluví se také o tom, že velké italské banky v čele s UniCredit budou muset kvůli výsledkům zátěžových testů navýšit kapitál, což v pátek srazilo akcie této banky o téměř osm procent.

Na maximu za 11 let vzrostly i výnosy dluhopisů Španělska, další velké ekonomiky, kterou by Evropská unie jen těžko zachraňovala před krizí.

Výnos desetiletého italského státního dluhopisu vzrostl na 5,5 procenta a dostal se k úrovni, kterou už bankéři považují za varovnou. Výnosová přirážka k německým dluhopisům dosáhla až 2,85 procentního bodu a později klesla na 2,68 bodu. Výnos španělského desetiletého dluhopisu na trhu vzrostl na 5,86 procenta a je na maximu od roku 2000.

Milánská burza v pondělí ještě výrazně prohloubila páteční ztráty. Nejvíce ztrácely banky (Unicredit až 9 %), pokles ale zasáhl všechny sektory bez výjimky. Fiat ztrácel 3,6 %, s akciemi Telecomu bylo přerušeno obchodování, když ztrácely 5,6 %, informuje španělský list El País.

Italské a španělské obligace mají nyní zhruba dvojnásobné výnosy než německé a směřují postupně ke krizové sedmiprocentní hranici, nad níž byly nuceny požádat o finanční pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko. U těchto tří zemí trvalo v průměru asi měsíc a půl, než výnosy vystoupily z 5,5 procenta na šest procent, další výstup nad sedm procent však trval už jen 40 dní.

Příliš velké na záchranu

Na záchranu Itálie a Španělska zatím nemá Evropská unie prostředky. Evropská centrální banka podle německého tisku chce, aby státy eurozóny zdvojnásobily objem peněz v záchranném fondu (EFSF) ze současných 750 miliard eur na 1,5 bilionu eur (zhruba 36,3 bilionu Kč). Zvýšení objemu peněz má zabránit dalšímu šíření dluhové krize.

Itálii tíží státní dluh ve výši 120 procent HDP, což je druhá nejvyšší úroveň v eurozóně po Řecku. Země ztrácí důvěru ratingových agentur a situaci zhoršují i vnitropolitické spory, především mezi premiérem Silviem Berlusconim a ministrem financí Giuliem Tremontim, který požaduje hluboké výdajové škrty.

"Reakce u výnosů je značná, což naznačuje, že investorů se zmocňuje panika. Španělsko a Itálie jsou pro eurozónu systémově důležité země a jejich záchrana bude obtížná," řekl agentuře Reuters Michael Leister z německé banky WestLB. Dodal, že obě země stojí z fundamentálního hlediska na pevných základech, krátkodobá dynamika trhů však pro ně může být nepříznivá.

Schodek státního rozpočtu Řecka se prohloubil o 28 procent

Schodek rozpočtu centrální vlády Řecka se za leden až červen prohloubil o 28 procent na 12,78 miliardy eur (asi 309,2 miliardy Kč). Deficit je vyšší než vládou plánovaných 10,37 miliardy eur. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnilo ministerstvo financí této silně zadlužené země.

Ke zhoršení deficitu přispěla hlubší recese, než se očekávalo. Kvůli pokračujícím fiskálním problémům muselo Řecko minulý měsíc schválit dodatečná úsporná opatření, aby mohlo získat další peníze od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Příjmy rozpočtu centrální vlády meziročně klesly o 8,3 procenta na 21,81 miliardy eur. Vláda přitom naplánovala na pololetí příjmy 25,08 miliardy eur. Výdaje bez splátek dluhu se zvýšily o 4,5 procenta na 25,62 miliardy eur a byly 7,1 procenta nad plánem.

Řecká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o 5,5 procenta. Za celý letošní rok se má podle odhadu vlády hrubý domácí produkt snížit o 3,9 procenta.

Grafika: Dluhová krize