Ministři financí eurozóny se v pondělí pokusí zmenšit obrovský státní dluh Řecka, který dosahuje 350 miliard eur (zhruba 8,5 bilionu Kč). Zatímco poslední dva týdny se jednání o bankrotující zemi věnovala zejména případnému zapojení soukromých investorů do nového záchranného programu, nyní politici hledají způsob, jak snížit zadlužení, bez čehož Řecko nebude schopné se finančně postavit na vlastní nohy.
Na bezvýchodnou situaci Řecka upozornil v pátek i Mezinárodní měnový fond (MMF), když schválil uvolnění další části z loni schváleného záchranného úvěru. Podle šéfky fondu Christine Lagardeové nemají Řekové žádnou možnost udělat chybu a budou nadále závislí na podpoře mezinárodního společenství.
Ke smůle Řecka však mezi členskými státy eurozóny existují velké rozpory a nejsou schopny se shodnout, jak současnou situaci řešit. Diplomaté tak očekávají, že rozhovory o novém záchranném programu, jehož výše nepochybně přesáhne 100 miliard eur, potrvají přinejmenším do září. Do té doby ovšem přetrvá velké riziko, že se dluhová krize rozšíří i do dalších zemí. To nyní pociťuje zejména Itálie, která musí kvůli rostoucí nedůvěře na finančních trzích vydávat rekordní částky na obsluhu státního dluhu.
Obavy z Itálie
Právě na rostoucí obavy ohledně italských dluhopisů, ale také na zapojení soukromých investorů do druhého záchranného programu pro Řecko se má zaměřit schůzka, kterou podle zdrojů agentury Reuters na pondělní ráno svolal prezident EU Herman Van Rompuy. Má předcházet jednání ministrů financí eurozóny a zúčastnit se jí má vedle Van Rompuye prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet, šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise José Barroso a komisař pro ekonomiku a měnu Olli Rehn.
Mezi možnými nástroji, jak snížit zadlužení Řecka, se opět objevují možnosti, které státy eurozóny již několikrát zavrhly. Ve hře je tak opět možný nákup řeckých dluhopisů ze záchranného fondu eurozóny (EFSF). Možná se plně obnoví masivní nákup dluhopisů ze strany Evropské centrální banky (ECB), která již drží řecké dluhopisy za zhruba 50 miliard eur.
Bradyho plán ve hře
Podle deníku Wall Street Journal eurozóna údajně zkoumá i možnost, jak do nakupování řeckého dluhu zapojit takzvané suverénní fondy, které vlastní jednotlivé státy. V případech zemí bohatých na ropu fondy shromažďují obrovské bohatství a žádná investice pro ně prakticky není nedostupná.
Nadále se jedná také o zopakování takzvaného Bradyho plánu, který pomohl v 80. letech minulého století ukončit finanční krizi v Latinské Americe. Plán je založený na výměně současných dluhopisů za jiné a předpokládá zapojení soukromých investorů. O něm eurozóna již nějaký čas jedná a očekává, že by investoři takto mohli přinést až 30 miliard eur. Podle diplomatů je ale tato částka velmi vzdálená realitě a investoři nabízejí nejvýše její polovinu.
