Prezident Václav Klaus odmítl v tomto týdnu podepsat již druhý zákon schválený sněmovnou. Po takzvané malé důchodové reformě, neopatřil v pátek podpisem ani novelu zavádějící certifikáty u biopaliv.

Experti na právo tvrdí, že jeho jednání je v rozporu s Ústavou ČR. Klaus totiž nevyužil svého práva veta a zákon poslancům nevrátil, pouze jej nepodepsal.

Podobné gesto, kterým dává najevo své výhrady ke schválené normě, udělal prezident už v minulosti. Sankce mu za to nehrozí, chybějící podpis zároveň nebrání platnosti zákona.

Expert na ústavní právo Jan Kysela říká, že z ústavy jasně vyplývá prezidentova povinnost na konci legislativního procesu přijatý zákon podepsat. Problém podle něj ale je, že Klaus i jeho předchůdce Václav Havel tuto "ověřovací funkci" začali zaměňovat za vyjádření svého postoje.  "Podpis není výrazem souhlasu, nebo nesouhlasu, ale je v podstatě notářským ověřením zákonodárného procesu," řekl právník.

Vetované zákony sněmovna raději nevrací

Stejného názoru je i děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch. "Je to postup, který je mimoústavní. V tomto smyslu není vhodný, protože ukazuje na to, že prezident republiky nectí plně ústavu," uvedl. Podpis má být podle něj pouze kontrolou toho, že legislativní proces byl v pořádku.

Podle obou expertů je záměr ústavy takový, že prezident by měl podepsat i ty zákony, které předtím vetoval. Proti tomu se však ohradil již Havel a sněmovna si pak v roce 1995 dala do jednacího řádu formulaci, podle níž vetované zákony po přehlasování už hlavě státu nevrací. "Klaus roli prezidenta při podepisování zákonů posunul ještě dál, když "nepodepsáním" dává svůj postoj najevo i u takových norem, které sněmovně nevrátí," vysvětlil Kysela.