Pět hlavních bariér na cestě ke kvalitnímu vůdcovství konstatovala skupina amerických profesorů, specializujících se právě na odhalování a odstraňování překážek k lepšímu výkonu. Anne Morrissová, Robin J. Ely a Frances X. Freiová je ve svém článku (Stop Holding Yourself Back, HBR leden-únor 2011) shrnují následovně:
1 Příliš zdůrazňovat své osobní cíle
Opravdové vůdcovství má učinit JINÉ lidi lepšími. Vůdcové samozřejmě mají své osobní cíle - vybudovat si postavení, získat pověst profesionála apod. Přílišné sledování těchto cílů však může vést k propagaci sebe sama, což nepřispívá k úspěchu ostatních, a nakonec i jeho samého.
Učinit jiné svou prioritou je nejtěžší pro začínající lídry - zejména pak pro ženy a příslušníky menšin, kteří mohou pociťovat větší tlak, aby bránili své zájmy ve světě, který vypadá, jako by byl proti nim (a někdy taky je). Chcete-li vést, rada je proto vždy stejná: Nejdřív potlačte sám sebe.
2 Soustředit se na svůj image
Jinou častou chybou je příliš se věnovat svému image. Ubírá to spoustu energie, která pak chybí pro skutečnou vůdcovskou práci.
Potřeba být považován za inteligentního a neomylného může zabránit dalšímu vzdělávání nebo riskování. Potřeba být považován za sympatického může bránit kladení nepříjemných otázek nebo zpochybňování dosavadních standardů. Potřeba být považován za energického může vést k tomu, že neumožníte kritickou zpětnou vazbu.
V určitém bodě své vůdcovské kariéry je nutné volit mezi image a výsledky, mezi energickým vystupováním a respektováním jiných. Musíte si vlastně zvolit mezi předstíráním role vůdce a skutečnou vůdcovskou rolí.
3 Učinit ze soupeřů nepřátele
Jedním z nebezpečných způsobů chování je učinit z těch, které nesnášíme, nepřátele. Zanevřít na jiné je běžnou reakcí na konflikt, ale přináší to značné ztráty. Narušuje to spojení s realitou, a tak jste v podstatě neschopní cokoliv ovlivňovat.
Leckdy pomůže, když se pokusíme svého "soupeře" poznat z lidské stránky, podíváme se na věc jeho očima, překonáme averzi a nabídneme vstřícnou komunikaci. Může se nám podařit, že namísto protivníka získáme cenného spojence.
4 Jednat zcela sám
Většina lidí si volí vůdcovství pro svůj prospěch. Cesta je to ale nejistá. Vede k neustálým změnám, nikoliv k pohodlí. Velkou oporu představují blízcí - rodina, přátelé ze studií, známí z mimopodnikového prostředí. Ti všichni mohou nabídnout cennou zpětnou vazbu. Nestyďte se požádat o radu! Téměř všichni úspěšní manažeři přiznávají, že mají svůj vlastní, neformální "tým" blízkch lidí, kteří je udržují ve spojení s realitou.
5 Čekat na pověření od jiných
Stejně jako odpor k riziku je lidem vrozená i trpělivost. Pro začínající vůdce však může být prokletím. Zdravé organizace odměňují vůdce, kteří jednají samostatně. Moc a vliv jsou blízcí společníci, ale jejich vztah není takový, jak bychom si představovali. Mnohem častěji vliv vede k moci a nikoliv opačně. Většina z výjimečných vůdců nečekala na pokyn formální autority. Začali prostě používat veškerou neformální moc, kterou měli. Pro každého ctižádostivého vůdce platí jednoduché poučení: Musíte prostě začít.
