Ministři financí eurozóny dnes odsouhlasili poskytnutí 12 miliard eur Řecku. Jde o část loni slíbené pomoci, bez níž by země do poloviny července zkrachovala.
Ministři financí eurozóny rozhodovali, jestli Řecko získá poslední část z loni slíbené finanční pomoci. Členské státy eurozóny, s výjimkou Slovenska, a Mezinárodní měnový fond Řecku slíbily celkem 110 miliard eur; zaplatit zbývala jen pátá a poslední část ve výši 12 miliard eur.
Vyplacení peněz ovšem eurozóna a MMF podmínily přijetím dalších úsporných opatření v Řecku za celkem 28 miliard eur a privatizaci části státního majetku za 50 miliard eur.
Řecký parlament tak navzdory domácí napjaté situaci tento týden učinil a uvolnění pomoci tak již téměř nic nebrání.
Pokud by Řekové přeci jen peníze nakonec nedostali, v polovině července by nejspíš museli ohlásit bankrot. Přesně v polovině měsíce by jim totiž došla hotovost.
Ani v případě, že řecká vláda od mezinárodního společenství poslední část pomoci získá, ovšem nebude situace v zemi dlouhodobě udržitelná. EU tak pozvolná začíná připravovat nových záchranný program, o němž však ministři tentokrát hlouběji jednat nebudou.
Ještě před sobotním rozhodnutím kritizoval jednání EU ohledně řeké krize polský ministr financí Jacek Rostowski (Polsko od pátku Unii předsedá).
Přímo z ulic Atén: Řekové by se rádi vrátili k drachmě. Je hezčí než euro, tvrdí - čtěte ZDE
České firmy se řecké krize bát nemusí. Šance na byznys tam je - čtěte ZDE
Podle jeho názoru je příliš velký důraz kladen na úsporná opatření, zatímco je podceňována otázka růstu. Takový přístup označil za "dechberoucí krátkozrakost".
Dodal, že by se EU měla více inspirovat u MMF, který je "více proaktivní a staví programy více na míru".
Zároveň zdůraznil, že evropští lídři musí být v tuto chvíli solidární. "Je to společný problém nás všech. Všichni budeme těžit z toho, pokud ho vyřešíme a dramaticky ztratíme, pokud ho nevyřešíme".
