Jeffrey Sachs: Řecko lze snadno zachránit, stačí zafixovat dvouprocentní úrok

Budoucnost Řecka nemusí být tak chmurná, jak mnozí naznačují. Zemi, která má teď z celé eurozóny asi nejvážnější problémy, lze totiž snadno zachránit. Atény jsou schopny dluhy obsluhovat i dlouhodobě a bez rizika platební neschopnosti, stačí k tomu nízko zafixovat úrok, který by země platila. V komentáři v deníku Financial Times (FT) to napsal americký ekonom Jeffrey Sachs.

Evropská unie a Mezinárodní měnový fond ve svých prognózách vývoje Řecka předpokládají, že Atény budou dlouhodobě platit úrok vyšší než šest procent ročně. Pokud by náklady na obsluhu řeckého dluhu měly několik let zůstat nad šesti procenty, bylo by to podle Sachse neudržitelné ekonomicky, ale i politicky.

"Řecko ale tak vysoké úroky platit nemusí. Hlavní problém je v proroctví, která se sama naplňují: vysoké sazby povedou k neudržitelné výši nákladů na obsluhu dluhu a nezbytně i k platební neschopnosti. Předpoklad platební neschopnosti pak nezbytně zvýší úroky," podotýká Sachs. "Lepší je dát Řecku možnost platit nižší úrok," dodává.

Stačí si představit, že by Řecko platilo stejný úrok, jaký dnes platí třeba Německo. Za předpokladu, že inflace v eurozóně bude 1,5 procenta, pak by se reálný úrok pohyboval kolem dvou procent. Pokud bude Řecko zároveň vykazovat tříprocentní růst, bude schopno obsluhovat dluh, provádět i čisté transfery kolem dvou procent HDP a během 20 let snížit poměr dluhu k HDP ze zhruba 120 procent asi na 70 procent.

"Podstata je v tom, že Řecko je zřejmě schopno dlouhodobě obsluhovat dluh i bez rizika platební neschopnosti, pokud bude mít zajištěn nízký úrok a splátky budou rozloženy do 20 let. Samotné prodloužení splatnosti bez toho, aby se země mohla spolehnout na stabilně nízký úrok, nebude fungovat," píše Sachs.

Evropská garance lepší než neřízený bankrot

Dlouhodobě nízký úrok, po němž ekonom volá, je podle něj možné zajistit prostřednictvím celoevropských garancí za řeckou dluhovou službu. Řecko tak bude v konečném důsledku schopno financovat náklady na obsluhu dluhu zhruba za stejných podmínek, jaké má Německo nebo Francie, protože tyto a další země eurozóny se za řecký dluh postaví.

Kancléřce Angele Merkelové se zatím podobné nápady nelíbily, vstřícněji se vůči nim staví bývalý šéf německé centrální banky Axel Weber.

"Paní Merkelová se obává, aby jí neuškodilo, že k takové záchraně budou nutné peníze daňových poplatníků. Takové obavy jsou ale přehnané, alespoň ve srovnání s mnohem většími obavami z neřízeného bankrotu," upozornil ve svém komentář Sachs.