Pokud členové řeckého parlamentu neschválí návrh nových úsporných opatření, která požadují zahraniční věřitelé výměnou za odvrácení bankrotu silně zadluženého Řecka, udělají možná dobře.

Ve svém komentáři to dnes napsal britský list Financial Times (FT). Program dalších úspor a nové finanční pomoci, tak jak teď stojí, je podle FT politicky, ekonomicky i morálně těžko obhajitelný. Není prý totiž jisté, zda Řecko i přes tuto snahu nezbankrotuje.

Debatu k návrhu nových úspor, která bude asi nejdůležitější v moderní historii Řecka, zahajuje řecký parlament v pondělí. Pokud většina zákonodárců schválí návrh nových úsporných opatření, země dostane další peníze, zaplatí dluhy a bude podle FT nějak fungovat dál. Pokud se ale parlament postaví proti, země bude asi už za pár dnů v platební neschopnosti.

Jde prý o ekonomický vandalismus

Jak by tedy měli řečtí poslanci hlasovat? Redaktor FT Wolfgang Münchau v komentáři píše, že až do minulého týdne by rozhodně doporučoval hlasovat pro návrh úspor. Země má vysoký primární deficit a úsporná opatření, která jí předepsala Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem, jsou jen mírná proti tomu, jaké úspory by Řecko muselo zavést, pokud by už nemělo přístup k externímu financování.

,,Neřízený bankrot by destabilizoval globální finanční systém a mohl by Řecko donutit k odchodu z eurozóny," myslí si Münchau a upozorňuje na jeden z významných momentů minulého týdne. Řecko se dohodlo s inspektory EU a MMF na dalších tvrdých úsporách, jejichž schválení je tento týden nutné nejen kvůli uvolnění další tranše úvěru, ale i k tomu, aby země mohla také dostat úvěr zcela nový. Dohoda o dalších úsporách přitom ještě víc rozčílila obyčejné obyvatele, kteří se bouřili už proti prvním úsporám.

,,Považuji to za politickou provokaci a za akt ekonomického vandalismu. Může to vykolejit celý proces řešení krize," píše se v komentáři FT. Řecko bezpochyby potřebuje dát fiskální politiku do pořádku a je i pravda, že se stále více vzdalovalo slibům, díky nimž loni získalo první záchranný úvěr. Byla by ale chyba Řecko připravit o všechny možnosti, jichž by mohlo využít k politickému manévrování, upozorňuje list.

Opozice v Řecku sílí

Řecko si loni zajistilo tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), který postupně čerpá. Už teď je ale jasné, že peníze nestačí, takže EU a MMF jednají o novém záchranném úvěru. Ten by měl být v podobné výši jako ten první.

Politicky už se přitom nový program úspor, dohodnutý s EU a MMF, začal proti Řecku obracet. Sílí totiž vliv hlavního lídra řecké opozice Antonise Samarase, který proti novým úsporám bojuje. Část EU se jej snažila přesvědčit ke změně názoru, zatím ale marně. Jeho argument je přitom silný: nové úspory už ekonomiku dusí až příliš. S tím souhlasí i většina ekonomů, podle nichž je teď důležité zajistit hospodářský růst.

ŘECKÁ DLUHOVÁ KRIZE

,,Úspory byly na začátku záchranného procesu určitě nutné, ale teď nadešel čas přenést důraz na hospodářský růst. Ten Řecko potřebuje, ať už je scénář jakýkoli. Tedy včetně platební neschopnosti a odchodu z eurozóny. EU ztratila několik týdnů hloupou debatou o účasti soukromých investorů, místo aby se zaměřila na otázky, které jsou skutečně důležité," píše v komentáři Münchau.

EU vyžaduje, aby se záchrany Řecka ve druhém kole zúčastnili i soukromí investoři. Ti to ale budou muset udělat dobrovolně, jinak ratingové agentury označí výměnu dluhopisů za vynucený akt a Řecku vystaví známku jako pro platebně neschopnou zemi.

Řekové budou chtít další úspory přijmout možná jen v situaci, kdy uvidí, že to má smysl. Tedy že existuje nějaký slibný konec. "Ekonomičtí činitelé EU a jejich političtí velitelé ale dodávají pouze ideologické argumenty. Dopady úsporného programu na hospodářský růst Řecka špatně odhadli už napoprvé, totéž dělají teď a to samé udělají znovu. A to Řekům vyhlídky na nějaký slibný konec ničí," myslí si Münchau.

Kombinace polovičatého programu finanční pomoci a dogmatismu je hlavním důvodem, proč i velmi inteligentní členové řeckého parlamentu budou muset hlasovat proti návrhu dalších úspor. Program, tak jak teď stojí, je podle Münchaua politicky, ekonomicky i morálně těžko obhajitelný. Jediným důvodem, proč hlasovat pro nové úspory, by byla snaha oddálit vyhlášení státního bankrotu Řecka do doby, než bude tamní veřejný sektor primárně vyrovnaný. A to se do roku 2012 nestane.

Klaus: Další finance Řecku nepomohou

Zadluženému Řecku, které potřebuje další finanční pomoc na splátky dluhů, nové půjčky podle prezidenta Václava Klause nepomohou. Za nynější finanční problémy si však nemohou jen samy Atény, zodpovědnost má také eurozóna, prohlásil dnes Klaus v Bratislavě po setkání se svým slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem. Slovenská hlava státu naopak nový úvěr Aténám podporuje, stejně jako vláda premiérky Ivety Radičové, jeho poskytnutí ale podmiňuje splněním několika požadavků.

Představitelé Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v uplynulých dnech dali opakovaně najevo, že Řecko musí schválit balík úsporných opatření, aby dostalo další část dohodnuté finanční pomoci. O novém plánu úspor řečtí poslanci jednají v tomto týdnu.

,,Řekněme si naprosto bez obalu, místo neutrálního slova pomoc, že půjčky, tedy něco, co se musí splácet, Řecku nepomohou. Dárky eventuálně mohou dočasně pomoci," řekl Klaus. Pomoc Aténám prezident neodmítá, ale půjčku nepovažuje za takovou formu pomoci, kterou Řecko potřebuje.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru