Ruský plynárenský koncern Gazprom a čínská společnost China National Petroleum Corporation (CNPC) dojednávají v Moskvě poslední detaily velkého kontraktu na dodávky ruského zemního plynu do Číny.

Sporným bodem zůstává hlavně cena, a tak úterní celodenní maraton schůzek, jehož se osobně účastnili šéfové obou společností, bude pokračovat i ve středu.

Obě strany tlačí k dohodě zítřejší datum, kdy má do Petrohradu na ekonomické fórum přijet čínský prezident Chu Ťin-tchao, který se pak v Rusku zdrží několik dní.

Úpis na 30 let zatím vázne na ceně

Původně se počítalo, že smlouva s třicetiletou platností, jejíž základy byly položeny minulý rok během návštěvy zářijové ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Pekingu, bude dojednána už v pátek, avšak CNPC se Gazpromem zatím nebyla schopna dohodnout.

Gazprom v zásadě požaduje, aby byl vzorec pro výpočet ceny stanoven stejným způsobem jako u jeho evropských zákazníků, tedy aby se zhruba půlročním zpožděním kopíroval pohyb kotací surové ropy. Číňané se však zdráhají platit tolik co vyspělé evropské státy.

Skutečnost, že se jednání táhnou už víc jak osm měsíců, není nijak zvláštní. Jde totiž o hodně. Podle smlouvy začnou Rusové během několika následujících let CNPC dodávat 68 mld. m3 zemního plynu ročně – 30 mld. m3 půjde ze západní Sibiře do severozápadní Číny a zbylých 38 mld. m3 východněji položeným plynovodem do severovýchodní části země.

Rusko hlavním dodavatelem čínského plynu

Celkový objem představuje celých 75 % čínské spotřeby plynu (88,7 mld. m3) za rok 2009. Gazprom se tak po dokončení plynovodů snadno stane hlavním čínským dodavatelem této suroviny. A při celkové těžbě ruského kolosu na úrovni 550 mld. m3 ročně Čína povýší na hlavního ruského zákazníka odebírajícího víc jak 12 % produkce Gazpromu. Předstihne tak Ukrajinu i Německo, které dohromady dovezou něco přes 60 mld. m3 ruského plynu ročně.

Nejde tedy jen o obyčejný obchod mezi dvěma společnostmi, ale o projekt strategického významu pro obě strany. Rusko se otevřením gigantického exportního trhu na východě zbaví výlučné závislosti na evropských odbytištích, kde v poslední době vlivem hospodářských potíží dochází k utlumení poptávky. Čína zase získá poměrně spolehlivou surovinu pro výrobu elektrické energie, která jí navíc pomůže změnit energetický mix ve prospěch paliv s menšími emisemi CO2.

Obě země rostoucí měrou propojuje také ropa, ale i tady není nouze o cenové pře. V lednu začala ruská státní společnost Rosněfť dodávat do Číny ropu na základě kontraktu v hodnotě 22 mld. USD. O několik týdnů později už si Rusové stěžovali, že čínská CNPC platí za surovinu méně, než bylo dohodnuto. Společnost Transněfť nakonec za CNPC pohledávala nedoplatky ve výši 250 mil. USD. Číňané ve výsledku ustoupili a drtivou část dluhu vyrovnali, ale nepříjemné nedorozumění si vybralo svou daň.

Při průzkumu a možné těžbě na šelfu v Magadanu ve východní Sibiři se Rosněfť rozhodla dát přednost konsorciu japonských společností, které v joint venture v případě nálezu dostatečně velkého ložiska obdrží až 49% podíl. Původně se přitom počítalo, že geologický průzkum budou Rusové provádět s čínskou CNPC v rámci jejich společného podniku Vostok Energy.

/článek byl převzat ze serveru Patrie Online - (Zdroj: RIA Novosti, People´s Daily, OilVoice, Kommersant)/

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru