Německá kancléřka Angela Merkelová přistoupila na požadavky spolkových zemí týkající se plánovaného odklonu země od jaderné energetiky. S jejich premiéry se v pátek dohodla, že atomové elektrárny, které mají ještě zůstat v provozu, se budou odpojovat postupně podle přidělených roků. Poslední skončí do konce roku 2022, ujistila zemské premiéry Merkelová.

Kromě odstupňovaného odpojování jaderných elektráren a neměnného termínu konce jaderné energetiky v Německu požadovali zemští šéfové, aby utlumený reaktor, určený jako pohotovostní rezerva pro případ nedostatku elektřiny, nebyl nukleární, ale jako zdroj využíval plyn nebo uhlí. Merkelová regionálním premiérům přislíbila, že tato "studená rezerva" bude využívat konvenční zdroje, "pokud to bude technicky možné".

Kancléřka potvrdila, že počítá se schválením balíku energetických zákonů, včetně novely zákona o jaderné energetice s termínem konečného odklonu od tohoto zdroje, na pondělním zasedání své vlády. Dolní parlamentní komora, Spolkový sněm, by podle ní měla jejich projednávání uzavřít 30. června. Horní komora, Spolková rada, by ji měla následovat 8. července.

Ve Spolkové radě zasedají právě zástupci zemských vlád a kancléřčina koalice tam nemá většinu. Potřebovala proto dosáhnout s regionálními premiéry shody na podobě nové energetické koncepce Německa.

Větrníky na Baltu

Ta předpokládá, že sedm nejstarších jaderných elektráren postavených před rokem 1980, které vláda nechala dočasně odpojit po havárii v japonské elektrárně Fukušima, už nebude uvedeno zpět do chodu. Totéž se týká také poruchového reaktoru v Krümmelu, který stojí už od roku 2007. Dalších šest atomových elektráren má ukončit provoz do roku 2021 a tři nejmodernější zařízení by mohla do sítě dodávat proud ještě o rok déle. Místo jádra chce Německo v budoucnu více využívat energii z obnovitelných zdrojů.

Jedním z nich jsou větrné elektrárny na Baltu, jejichž pilotní projekt kancléřka slavnostně spustila minulý měsíc. Německá vláda předpokládá, že do roku 2020 bude mít Německo v mořských větrných elektrárnách instalovaný výkon 10.000 MW (což za ideálních podmínek odpovídá výkonu pěti Temelínů).

Mořské větrné elektrárny dodávají o třetinu více elektřiny než pobřežní, protože vítr je na moři silnější a rychlejší, napsaly agentury Reuters a AP.

Podle českého premiéra Petra Nečase odstavení jaderných elektráren v Německu zvýší podle předběžných odhadů české vlády po roce 2022 cenu elektřiny v Česku o 30 procent. Energetický a regulační úřad odhaduje pro příští rok zvýšení cen elektřiny domácnostem nejvýše o 6 procent, podnikům asi o 9 procent. Jak řekl v debatě Byznys Online šéf ČEZ Martin Roman, německé rozhodnutí je "dobrou zprávou pro evropskou energetiku, ale špatnou pro evropský průmysl". Ten kvůli vyšším cenám elektřiny bude hůře konkurovat jiným regionům.

E.ON žaluje vládu

Pokud se plán německé koalice realizuje, přijdou jen dva největší provozovatelé jaderných elektráren v Německu E.ON a RWE až o 22 miliard eur (536 miliard Kč). Tvrdí to studie německé banky Landesbank Baden-Württemberg (LBBW), o níž dnes informoval deník Handelsblatt. Část těchto ztrát se jim podle LBBW ale pravděpodobně podaří vyrovnat zisky z jejich uhelných a plynových elektráren.

E.ON už oznámil, že podá na německou vládu žalobu kvůli dani z jaderného paliva, kterou chce kabinet Merkelové vybírat i navzdory odpojování atomových elektráren. RWE to zatím zvažuje. Odškodnění za nucené ukončení provozu svých nukleárních zařízení v Německu chce žádat také švédský koncern Vattenfall, čtvrtý největší producent elektřiny na německém trhu.

"Pro nás by mohl německý odklon od jádra v hospodářském roce 2011 znamenat ztráty stovek milionů eur," řekl dnes šéf společnosti Oystein Løseth. Rozhodující prý bude, zda německá vláda nabídne za odstavení elektráren nějaké kompenzace, například v podobě převodu objemů vyprodukované elektřiny z již vypnutých zařízení na ta, která to čeká až v budoucnu.

Vattenfall v Německu provozuje jaderné elektrárny Krümmel a Brunsbüttel, které již byly odpojeny ze sítě. Kromě nich má dvacetiprocentní podíl v atomové elektrárně Brokdorf, která by měla skončit do roku 2021.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru