Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 81,5 miliardy korun z dubnových 67,5 miliardy korun. Loni v květnu rozpočet vykázal deficit 95,4 miliardy korun. Informovalo o tom ve středu ministerstvo financí. Na celý rok je schválen rozpočet se schodkem 135 miliard korun.

Meziročně lepší výsledek státního rozpočtu je způsoben podle MF vyšším výběrem daní, příjmy z rozpočtu Evropské unie a nižšími kapitálovými výdaji. "Naopak negativně působí na straně výdajů především vyplácení důchodů, které stouplo o 11,2 miliardy korun," uvedlo MF.

,,Deficit státního rozpočtu je letos po pěti měsících na historicky druhé nejvyšší úrovni hned po loňském roce," zhodnotil čísla hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. ,,Pozitivní změnou v rozpočtu na straně příjmů je zvýšení dynamiky u DPH a spotřebních daní. Vývoj DPH zřejmě souvisí s vyššími dubnovými útratami domácností a turistů kolem velikonoc," doplnil ekonom.

Zvýšily se příjmy i výdaje

Úřad rovněž upozornil, že kvůli zpřísnění podmínek pro podporu využívání obnovitelných zdrojů energie se v dubnu zvýšily příjmy i výdaje státního rozpočtu o 11,7 miliardy korun. Nově jsou tak příjmy rozpočtu naplánovány na 1047,9 miliardy korun a výdaje na 1182,9 miliardy korun. Schodek se nemění.

Příjmy rozpočtu ke konci května stouply meziročně o 13 miliard na necelých 399 miliard korun. Z toho daňové příjmy tvořily 191 miliard korun. Meziročně se daňové příjmy zvýšily o čtyři procenta, rozpočet počítá s růstem o necelých sedm procent. "Meziroční růst daňových příjmů byl ovlivněn především vyšším inkasem DPH, spotřebních daní a majetkových daní." uvedlo MF.

Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát ke konci května vybral necelých 78 miliard korun, meziročně o pět procent více. MF letos počítá s růstem inkasa o 3,9 procenta, zvýšení by ovšem letos podle úřadu nemělo být tak výrazné jako v roce 2010, kdy se obě sazby DPH zvýšily o jeden procentní bod.

Inkaso spotřebních daní ke konci května stouplo o 5,3 procenta na 54,3 miliardy korun. Z toho 1,1 miliardy korun tvořily odvody z elektřiny ze slunečního záření. Rozpočet počítá celkově s růstem o 7,6 procenta proti roku 2010. MF upozornilo, že v oblasti spotřebních daní není pro letošní rok počítáno se žádnými legislativními změnami, které by výrazně ovlivnily výši inkasa daně.

Objem daní z příjmů klesl

Z daně z příjmu právnických osob rozpočet inkasoval ke konci května 20,4 miliardy korun, tedy o 7,2 procenta méně než loni. Rozpočet počítá s poklesem o 2,7 procenta proti roku 2010. Daňový výnos bude podle úřadu letos ovlivněn loňským poklesem sazby daně z 20 procent na 19 procent.

Na daních z příjmu fyzických osob stát získal 28,6 miliardy korun, tedy o dvě procenta méně než loni. Rozpočet počítá s růstem o 16 procent kvůli vyššímu očekávanému inkasu u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a vybírané srážkou.

Na majetkových daních stát vybral ke konci května 6,3 miliardy korun, což je dvojnásobek oproti stejnému období loni. "Na růstu se výrazně podílel květnový příjem z daně darovací ve výši 3,3 miliardy korun. Souvisí to s uvalením 32procentní daně na bezúplatné nabytí emisních povolenek určených výrobcům elektřiny získávané z energie slunečního záření," uvedlo MF.

Na pojistném na sociální zabezpečení stát ke konci května vybral necelých 150 miliard korun, meziročně o 5,6 miliardy více.

Celkové výdaje státu v meziročním srovnání mírně klesly na 480,4 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil 186,3 miliardy korun, meziročně o téměř pět procent více. Z toho na důchodech stát vyplatil 152,3 miliardy korun, což je o osm procent více než před rokem.

,,Do deficitu se promítly vyšší než očekávané výdaje na důchody a sociální dávky, doplatek podpory stavebního spoření podle rozhodnutí Ústavního soudu, jakož i položky v kategorii ‚ostatní‘," sdělil Sobíšek.

Na úrocích ze svého dluhu stát ke konci května zaplatil v meziročním srovnání o 2,8 miliardy korun více, tedy 23,2 miliardy korun.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru