Restrukturalizace nebo vystoupení z eurozóny by pro Řecko de facto znamenaly trest smrti, nechal se v rozhovoru pro Financial Times člen bankovní rady Evropské centrální banky Lorenzo Bini Smaghi.

"Když se podíváte na finanční trhy, tak pokaždé, když padne zmínka o 'restrukturalizaci' či 'měkké restrukturalizaci', začnou šílet. To dokazuje, že něco takového se nemůže odehrát spořádaným způsobem.

Alespoň ne v tomto prostředí," poznamenal Bini Smaghi k náznakům, že by Řecko mohlo sáhnout k mírnější formě restrukturalizace. V minulých dnech se pro ni vžil termín reprofilace.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a je tedy otázkou, zda dostane další část úvěru.

Macháčkova výměna

Špičkoví čeští ekonomové debatují online, zda zkrachuje Řecko. Diskusi najdete ZDE

Státní dluh Řecka se pohybuje kolem 327 miliard eur (zhruba osm bilionů Kč), což je kolem 150 procent jeho hrubého domácího produktu. Dosavadní vývoj podle agentury Reuters naznačuje, že riziko státního bankrotu Řecka se zvyšuje. To ale Bini Smaghi odmítá.

"Kdyby Řecko vyhlásilo platební neschopnost, bankovní systém Řecka by zkolaboval. Pak by bylo nutné zajistit jeho obrovskou rekapitalizaci, ale kde by se na to vzaly peníze?," ptal se v rozhovoru bankéř.

Vyhlášení platební neschopnosti by znamenalo ztráty pro Evropskou centrální banku, která drží řecké státní dluhopisy, a jejich soustavným nakupováním tak zemi výrazně v krizi pomáhá. Bini Smaghi ale řekl, že dopady platební neschopnosti Řecka by pocítily hlavně centrální banky eurozóny a v konečném důsledku daňoví poplatníci.

Řecko není nesolventní, situace se dá stále řešit

Bini Smaghi rovněž řekl, že Řecko není v platební neschopnosti a situaci stále může řešit, například rozprodejem státního majetku či změnou daňového systému a struktury výdajů. "Když se podíváte na bilanci Řecka, tak ta země není nesolventní," řekl bankéř.

V Aténách je nyní mise EU a MMF, která posuzuje, jak Řecko pokračuje v plnění dohodnutých podmínek. Hodnotí především postup při snižování rozpočtového deficitu. Verdikt, zda je možné pro Řecko uvolnit další část úvěru, by mise měla vynést tento týden.

Financial Times uvedl, že jednání by mohla vést k bezprecedentnímu zásahu do řecké ekonomiky, který by byl veden zvenčí. V úvahu připadá i mezinárodní účast na výběru daní a privatizaci státního majetku výměnou za nové záchranné úvěry.

Bini Smaghi podle FT odhaduje, že vlády eurozóny by spolu s MMF musely Aténám poskytnout dalších asi 30 miliard eur (zhruba 738 miliard Kč), aby se Řecko vzpamatovalo. Zbytek financování, který je vymezen na léta 2012 až 2013, by bylo nutné pokrýt z privatizačních výnosů a dalších opatření, uvedl bankéř.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru