Francouzka Lagardeová chce nahradit Strausse-Kahna. Bude první ženou v čele MMF?

Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová se rozhodla kandidovat na post šéfa Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Lagardeová (55), která je zatím považována za největší favoritku na tuto funkci, to ve středu oznámila na tiskové konferenci. Funkce se uvolnila minulý týden, kdy z ní odstoupil Francouz Dominique Strauss-Kahn kvůli obvinění ze znásilnění.

Poprvé za 67letou historii Mezinárodního měnového fondu (MMF) by tak v jeho čele mohla stanout žena.

Z větších evropských států její kandidaturu kromě Velké Británie, veřejně podpořily také Německo, Itálie a Švédsko.

Lagardeová, kterou renomovaný list Handesblatt dokonce označil za německou kandidátku, by mohla navázat na 33leté působení Francouzů ve vedení MMF. Pro Lagardeovou samotnou by situace, kdy někam přichází jako první žena, nebyla nijak nová.

Před čtyřmi lety se totiž stala první ekonomickou ministryní v zemích skupiny G8. A nevedla si vůbec špatně. Britský list Financial Times ji v roce 2009 označil za nejlepšího ministra financí eurozóny.

Francouzská ministryně ohromuje své zahraniční kolegy brilantní angličtinou, kterou získala při studiu střední školy v Marylandu v USA. Později pracovala jako asistentka amerického kongresmana Williama Cohena.

Ještě před ministerskými funkcemi se ujala jako první žena vedení mezinárodní právnické firmy. Právnička, specializující se na podnikové a pracovní právo, vedla právnickou kancelář Baker&McKenzie.

Chvála na každém kroku

"Myslím si, že je velmi, velmi talentovaná a schopná šéfka," uvedl na adresu Lagardeové nynější úřednický šéf MMF a bývalý hlavní ekonom banky JPMorgan Chase John Lipsky. "Evropané jsou jednotní v tom, že chtějí Evropana. Myslím si, že evropským kandidátem bude Christine Lagardeová," odhadl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg renomovaný ekonom Nouriel Roubini.

Spolková kancléřka Angela Merkelová se o Lagardeové již dříve vyjádřila jako o zkušené osobnosti, která má velmi dobré předpoklady. "Ze jmen, která jsou v souvislosti s novým šéfem MMF uváděna, je pro mě francouzská ministryně Christine Lagardeová nejvýše," uvedla kancléřka na tiskové konferenci. Nejhlasitěji z Evropanů podporují Lagardeovou Britové.

"Je vynikajícím kandidátem," uvedl britský ministr financí George Osborne.

Kdo se mohl stát šéfem MMF?

Dalších 7
fotografií

Podpora Francie je zatím váhavá, Sarkozy tvrdí, že nechce ztratit jednoho z nejlepších ministrů. Její popularita by se mu mohla rok před prezidentskými volbami hodit.

Kostlivec ve skříni

Rodilá Pařížanka by však ani po oficiální kandidatuře ze strany evropských zemí, která je stále teoretická, nemusela mít vyhráno. Do 10. června totiž musí francouzský soud rozhodnout v tzv. aféře Tapie, kde možná i Lagardeová sehrála svou roli.

Jedná se o aféru, ve které známý podnikatel Bernard Tapie vysoudil v roce 2008 od francouzského státu odškodné ve výši 390 milionů eur za to, že ho státní finanční instituce Crédit Lyonnais připravila na počátku devadesátých let o 285 milionů eur při prodeji společnosti Adidas. Soud však původně Tapieho žádost o odškodné v arbitráži zamítl. Existuje podezření, že celý případ vrátil k soudu Tapieho blízký přítel a současný prezident Nicolas Sarkozy po svém zvolení.

Zapojení Lagardeové (tehdy už ministryně financí) do případu se začalo znovu prošetřovat v dubnu na popud skupiny socialistických poslanců. Soud nyní musí posoudit, zda Lagardeová při vyšetřování dvacet let staré aféry nezneužila svého postavení.

Ojedinělé kritiky

Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová není vhodnou osobou pro nejvyšší funkci v Mezinárodním měnovém fondu, protože mluvit plynně anglicky a být z Evropy by neměly být jediné dvě kvality šéfa klíčové světové finanční instituce. Lagardeová nejenže nemá náležité vzdělání, ale za čtyři roky ve funkci ministryně financí neukázala nic, co by ji, bez ohledu na lichocení světových médií, pro toto místo kvalifikovalo, píše komentátor agentury Reuters Pierre Briançon.

Podle komentátora nevadí ani tak skutečnost, že není žádný důvod, aby funkci šéfa fondu byla předána Evropanovi. Argument, že má být z Evropy kvůli dluhové krizi eurozóny, je snadné odmítnout poukazem na to, že na člověku mimo Evropu by neulpělo podezření z konfliktu zájmů.

Nejde ani o to, že Lagardeové hrozí vyšetřování kvůli podezření ze zneužití pravomocí. Lagardeová v roce 2007 vytvořila zvláštní soudní senát, který ve sporu mezi státem a podnikatelem Bernarem Tapiem rozhodl ve prospěch Tapieho, který díky tomu dostal odškodné 285 milionů eur. Tapie je přítel prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Větší potíž je podle Briançona to, že Lagardeová postrádá kvality, které vedení MMF vyžaduje. Neexistuje jediná reforma, debata, rozhodnutí nebo politika, které by byly spojeny se čtyřmi lety jejího pobytu v ministerské funkci. Dělala hlavně to, co chtěl Sarkozy. Během dluhové krize vyjadřovala francouzskou pozici, nijak výrazněji však k její tvorbě nepřispěla. A nedělala ani to, co by měli dělat ministři financí v zemích s rostoucími rozpočtovými deficity - být hlasem fiskální disciplíny. Její hlas zde téměř nebyl slyšet.

Lagardeová nemá žádné akademické vzdělání v ekonomii ani financích a zřejmě nemá v této oblasti ani žádné vyhraněnější názory, píše Briançon. Byla převážně vykonavatelem a mezinárodní tváří Sarkozyho politiky, což ji rozhodně nekvalifikuje pro práci, kterou by dostala jen díky politickým obchodům na nejvyšší úrovni. MMF potřebuje vůdce a Lagardeová tomuto požadavku nevyhovuje, konstatoval komentátor.

Jak se bude rozhodovat

Vítězný kandidát na post šéfa MMF musí získat nejméně 85 procent hlasů, přičemž fond má celkem 187 členů. Každý z nich má ovšem přidělenou vlastní kvótu, která se odvíjí od velikosti jeho ekonomiky podle hrubého domácího produktu, povahy ekonomiky a objemu devizových rezerv.

Největší kvótu mají Spojené státy se 16,8 procenta, následované Japonskem (6,01 procenta) a Německem (5,87 procenta). Členské státy Evropské unie ovšem dohromady mají 35,6 procenta volebních hlasů.

Státy se již dohodly, že rozdělení hlasů čeká reforma, která by více odrážela současné rozdělení světa, ale ta zatím stále neplatí. Rozvojové země jako Čína či Brazílie by tak měly získat více hlasů až za několik let.

Nominace na nového šéfa MMF by země měly předložit do 10. června, rozhodnutí by pak mělo padnout do 30. června.

Šance Lagardeové výrazně posiluje fakt, že rozvíjející se země, které nechtějí zástupce Evropy v čele MMF, se nedokáží shodnout na jednom silném kandidátovi a jejich hlasy se tak tříští, píše německý list Handelsblatt.