Řecká krize stále více zasahuje zbytek eurozóny. Stále častěji se množí úvahy o tom, že by Řecko mělo eurozónu opustit nebo alespoň projít restrukturalizací.
V úterý citovala agentura Reuters šéfa skupiny ministrů financí zemí eurozóny Jeana Claudea Junckera, že by řecký dluh mohl projít "měkkou" restrukturalizací. Jako podmínku uvedl, že Atény musí podniknout zásadní reformy a zrychlit privatizaci, aby získaly finanční prostředky.
Ty by mohlo Řecko získat i prostřednictvím další finanční pomoc ze strany EU a MMF, ale většina vlivných představitelů tuto myšlenku odmítá. MMF zatím podporuje stanovisko Evropské komise a Evropské centrální banky, že pro Řecko není restrukturalizace veřejného dluhu vhodná.
Řízenou restrukturalizaci řeckého dluhu jako méně bolestivou, než další poskytnutí finančí pomoci zadlužené zemi, vidí i český premiér Petr Nečas. "Otázkou je, zda řízená restrukturalizace není rozumnějším řešením než nalévání dalších a dalších prostředků bez naděje na splacení dluhu," uvedl předseda české vlády v pondělí.
Množí se i dohady, že řecká krize dopadne na bankovní systém ve střední a východní Evropě. Toto varování v poslední době vyslali do světa nejen analytici investičních bank, ale i instituce světového významu - Mezinárodní měnový fond (MMF). Sice ne bezprostředně, ale i tak se to může dotknout i bank v Česku.
V rámci středoevropského regionu by potom měla nejvíce utrpět kvůli znehodnocení investic do řeckých dluhopisů Komerční banka. V případě ztráty celé investice by totiž mohla odepsat až 4,5 miliardy korun (cca 35 % z loňského zisku), jak vyplývá z informací Výboru evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS).
Ani to by však nemělo český bankovní systém ohrozit, jak vyplynulo z výsledků bankovních testů, které nedávno zveřejnila centrální banka.
Na tyto a další otázky odpovídal
Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB.