Havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě bude mít vliv na kritéria soutěže na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Možné změny se budou týkat fungování reaktoru. Konstatoval to nastupující český velvyslanec v USA Petr Gandalovič v diskusi s americkým ambasadorem v České republice Normanem Eisenem.

Fukušimská havárie vyvolala celosvětové polemiky o bezpečnosti využívání jaderné energie. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala krátce po kolapsu japonské elektrárny k návratu k "zelené" energii.

"Soutěž bude určitě ovlivněna tím, jaké následky měla fukušimská havárie," uvedl Gandalovič, který působil jako ministr zemědělství a ministr pro místní rozvoj za éry Topolánkova kabinetu. Doufá ale, že bezpečnostní kritéria nebudou přehnaně vysoká, aby neúnosně limitovala účast firem v soutěži.

Eisen v Praze prosazuje jednoho z uchazečů o stavbu, americkou firmu Westinghouse. Ta patří spolu s francouzskou Arevou a konsorciem v čele s ruským Atomstrojexportem mezi vážné uchazeče o zakázku.

USA by měly zaplnit prostor po plánech na radar

Gandalovič  také  naznačil, že Spojené státy by se měly Česku revanšovat za zrušení plánu na výstavbu radaru systému protiraketové obrany ve vojenském prostoru Brdy. "Bylo by dobré najít něco podobného, co by zaplnilo prostor po plánech na radar, jehož realizaci jsme očekávali," uvedl Gandalovič.

Výstavbu prvku protiraketové obrany v Česku zrušila po svém nástupu administrativa prezidenta Baracka Obamy. Plány, podle kterých měl v ČR stát radar globálního protiraketového štítu, byly opuštěny v roce 2009. Náklady na systém v Česku a Polsku americké úřady před lety odhadovaly na více než jednu miliardu dolarů, tedy přes 17 miliard korun.

Země přehodnocují svou jadernou politiku

Po ničivém březnovém zemětřesení v Japonsku, které vážně poškodilo jadernou elektrárnu ve Fukušimě, začaly některé evropské země včetně Německa přehodnocovat svou jadernou politiku.

Zmocněnec české vlády pro dostavbu temelínské elektrárny Václav Bartuška nedávno poznamenal, že japonské neštěstí podle něj také oddělilo státy, které o výstavbě nových bloků jaderných elektráren jen uvažovaly, jako jsou Polsko, Litva nebo Itálie, od těch, které mají konkrétní plány.