HN ve výročních zprávách porovnávaly příjmy zhruba 160 vrcholových manažerů významných společností. Ti si loni vydělali přibližně 1,3 miliardy korun, v průměru tedy více než 8 milionů korun na osobu. V předchozím roce 2009 si obdobný počet manažerů vydělal v těchto firmách téměř o 200 milionů korun méně.

Příjmy se zvýšily nejvíce v NWR

Kolik vydělali jednotliví členové vedení firem, je nicméně obtížné zjistit, protože to společnosti ve svých výročních zprávách zpravidla nezveřejňují.

Výjimkou je například Komerční banka, jejíž šéf představenstva Henri Bonnet loni vydělal více než 11 milionů korun. Ještě o 790 tisíc korun více obdržel další člen představenstva Didier Colin, který byl v bance odpovědný za rizika.

Celkem si sedmička vrcholových manažerů Komernčí banky loni vydělala přes 53 milionů korun, tedy o čtyři miliony korun více než v roce 2009.

Komerční banka je mezi tuzemskými bankami ve své otevřenosti spíše výjimkou. Žádný jiný bankovní ústav totiž nezveřejňuje odměny svých vrcholových manažerů jmenovitě a podrobně. Podle českých zákonů ostatně ani nemusí – banky jsou povinny zveřejnit pouze odměny za celé představenstvo a dozorčí radu.

Mzdy konkrétních manažerů zveřejňuje rovněž společnost NWR (její spolumajitel Zdeněk Bakala je i vlastníkem vydavatele HN, společnosti Economia). Její šéf Miklos Salamon si loni přišel na 66,6 milionu korun a oproti předchozímu roku 2009 si polepšil o více než 12 milionů.

Manažeři ČEZ využívají opční program

Podle výročních zpráv se výdělky manažerů zvýšily celkem v šesti sledovaných firmách z osmi. Výjimkou nebyla ani energetická společnosti ČEZ, která mezi své manažery rozdělila vůbec největší částku – 429 milionů korun. Manažeři ČEZ si poměrně často přilepšují ke svému základnímu platu i tím, že využívají štědrého opčního programu odměn.

Naposledy tak učinil ředitel útvaru interního auditu ČEZ Petr Vobořil, jenž prodal v polovině dubna 25 tisíc kusů akcií ČEZ v jednotkové ceně téměř 885 korun. Cenné papíry firmy získal v roce 2006 díky opci na nákup akcií, která mu náležela jako bývalému členu představenstva. Mohl tak nakoupit akcie za necelých 250 korun. Na růstu jejich ceny tak vydělal téměř 16 milionů korun.

Zatímco v roce 2009 přišlo množství manažerů (podle některých odhadů až čtvrtina) o práci, loni se situace víceméně stabilizovala. Firmy sice tolik nepropouštěly, zároveň však ani příliš nenabírají nové tváře.

Více o odměnách manažerů se dozvíte v úterním vydání Hospodářských novin.