Rozhodnutí, jímž Ústavní soud smetl daň uvalenou na stavební spoření, povzbudilo očekávání provozovatelů velkých solárních elektráren. Ti věří, že by soud mohl podobným způsobem "zničit" srážkovou daň ve výši 26 procent z tržeb, kterou jim stát dodatečně nařídil odvádět v závěru loňského roku.

"Závěry soudu lze vztáhnout i na případ solárního odvodu. I v tomto případě došlo k významné negativní změně v systému podpory," řekl HN Jakub Hájek, advokát z kanceláře NH Partners, jenž zastupuje solární podnikatele.

"Principiálně jde o obdobné situace," přidává se i právník Luděk Šikola, který reprezentuje Českou průmyslovou fotovoltaickou asociaci. Podle Hájka by soud, pokud bude "ve své rozhodovací praxi konzistentní, měl právní úpravu solárního odvodu zrušit".

Ve sporu mezi fotovoltaiky a státem před Ústavním soudem jde zhruba o 12 miliard korun, jež chce ministerstvo financí v průběhu tří let přesměrovat ze solárních elektráren do státního rozpočtu.

O retroaktivitu by nešlo

Pozice, v jaké se nacházejí solární podnikatelé, je ovšem od účastníků stavebního spoření odlišná. Pomineme-li fakt, že Ústavní soud odmítl zdanění stavebního spoření zejména z důvodu jeho schválení v takzvaném stavu legislativní nouze, zdůvodňovali soudci svůj verdikt také porušením principu zákazu retroaktivity, tj. zpětného působení právní normy.

U zdanění solárního byznysu však o retroaktivitu nepůjde, neboť nárok na plnou podporu v době nabytí účinnosti novely zákona o obnovitelných zdrojích (1. ledna 2011) ještě nevznikl.

 

O co se hraje v případě solárních elektráren

12,6 miliardy

Přibližně takovou částku chce stát vybrat v průběhu 3 let od velkých solárních elektráren, na něž uvalil srážkovou daň ve výši 26 procent z tržeb. Odvod se týká elektráren s instalovaným výkonem vyšším než 30 kilowattů a připojených do sítě v letech 2009 a 2010.

až 15 miliard

Zhruba tolik mohou chtít v soudních sporech majitelé fotovoltaických elektráren jako náhradu škody.

2800

Tolik solárních elektráren bylo "zasaženo" srážkovou daní (z celkového počtu necelých 13 tisíc). Představují přes 1700 megawatt instalovaného výkonu solárních elektráren v Česku (celkem z 1900 MW).

ZDROJE: ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘE, ERÚ, CZEPHO, HN

Srážková daň se uplatňuje teprve na elektřinu vyráběnou od začátku letošního roku. Nelze tudíž očekávat, že rozhodnutí týkající se spoření Ústavní soud "mechanicky" přenese na fotovoltaiku. "Jelikož soud zrušil zákon primárně z procesních důvodů a s ohledem na zásah do vzniklých nároků, nelze z toho dovozovat, jak se postaví k solární otázce," uvedl Stanislav Servus, partner kanceláře Dvořák & spol.

Oba případy odlišuje i povaha zdaněného produktu. Zatímco u spoření šlo o benefit, u solárních elektráren jde o tržby, které měly zčásti pokrýt splátky úvěrů na technologie. "Přezkum u fotovoltaiky zůstává otevřený, verdikt neznamená automatické zrušení solární daně," doplnil Šikola.

Podnět k přezkoumání novely zákona o obnovitelných zdrojích, který "solární" daň zavedl, podala na Ústavní soud skupina senátorů. Na verdikt čekají především domácí investoři, ti zahraniční se slučují do skupin a chystají společný postup proti státu v arbitrážích. Tuto výhodu tuzemští fotovoltaici nemají.

Pokud by Ústavní soud solární daň zrušil, pravděpodobně by významná část zahraničních investorů od arbitráží ustoupila. Jsou totiž velice drahé. "Ústavní soud v této věci může rozhodnout až v září či říjnu," předpovídá Šikola.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru