Rychlejší zdražování plynu, o kterém informoval v pondělí generální ředitel ruského plynárenského gigantu Gazprom Alexej Miller, by se nemuselo českých zákazníků nijak dramaticky dotknout. Největší domácí dovozce plynu RWE Transagas s ním už počítá a má ho zakomponovaný do svých zákaznických cen.

Miller v pondělí uvedl, že předpokládá růst ceny plynu z Gazpromu pro Evropu u dlouhodobých kontraktů do prosince na průměrných 500 dolarů (8260 Kč) za 1000 krychlových metrů. Průměrná exportní cena Gazpromu pro Evropu byla v prvním čtvrtletí roku na 346 dolarech. Miller dodal, že jde o růst rychlejší, než firma původně plánovala.

Cenový skok Miller zdůvodňuje zdražováním ropy a ropných produktů, na jejichž ceny jsou cenové vzorce dlouhodobých kontraktů pro velké energetické firmy navázány. Ropa se nyní drží nad 120 dolary za barel a je kvůli nepokojům na Blízkém východě a severu Afriky nejvýše od roku 2008.

Vyšší ceny Gazpromu již odráží RWE

Gazprom v únoru plánoval, že letos zvýší cenu plynu pro Evropu zhruba o 15 procent na 352 dolarů za 1000 krychlových metrů. "V naší nákupní ceně se růst ceny ropy zohledňuje průběžně," říká mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský.

"Koncem loňského listopadu jsme nakupovali plyn za 370 až 380 dolarů, teď od června cena stoupne na 460 až 470 dolarů, v průběhu třetího čtvrtletí čekáme posun ceny na 510 až 520 dolarů. Tento růst máme zakalkulovaný v naší ceně na příští období, která by mohla stoupnout asi o 10 procent," dodal mluvčí RWE.

Vedení RWE Transgas o definitivním vývoji ceny v příštích měsících jedná tento týden. Firma v posledních dvou kvartálech s cenou pro domácnosti prakticky nehýbala, cenu plynu zvedá velmi pomalu, protože čelí sílící konkurenci nezávislých dodavatelů plynu. Ti nakupují především na burze nebo na základě krátkodobých smluv. Cena plynu na komoditním trhu není tak silně navázána na cenu ropy, jako cenové vzorce dlouhodobých kontraktů.

Trh pod tlakem

Vývoj ceny plynu

Graf vychází z údajů burzy v Lipsku

Pod tlakem byl v posledním roce i sám Gazprom. Plynárenský trh v Evropě se během krize proměnil - na kontinent se dostává více plynu z netradičních ložisek a z netradičních těžařských lokalit hlavně díky tomu, že v přímořských státech Evropy rostou terminály na zkapalněný plyn, který se dováží zámořskými obřími cisternami.

Závislost kontinentů u Gazpromu tak poněkud zeslábla. Analytici ale zatím nechtějí předpovídat, nakolik jde o silný a dlouhodoboý trend.

Evropský trh s plynem v minulých dvopu letech srazila také krizí oslabená poptávka. Ta s oživující ekonomikou opět sílí, stále ale nedosáhla předkrizových maxim.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru