Řecko nastínilo plán prodeje podílů v klíčových státních společnostech a ve snaze vyhnout se restrukturalizaci dluhu chystá i další rozpočtové úspory. Cílem plánu je přesvědčit investory, že země je schopna poradit si s vysokými dluhy a nepřistoupí k vyhlášení státního bankrotu, respektive zmíněné restrukturalizaci. Trh ale zůstává i nadále skeptický a Řecku nevěří.

Na prodej budou podíly například v energetické společnosti PPC, telekomunikačním operátorovi OTE nebo ve finančním ústavu ATEbank. Do čtyř let chce vláda z prodeje majetku získat až 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu Kč). Vláda se zbaví rovněž celého podílu v sázkové společnosti OPAP, v ním drží 34 procent akcií.

"Vláda dnes předkládá střednědobý fiskální plán do roku 2015. Je velmi podrobný a zcela konkrétní," řekl agentuře Reuters ministr financí Jorgos Papakonstantinu. "Ukazujeme tím odpovědnost a vůli pokračovat ve fiskální konsolidaci a přistoupit k dalším strukturálním reformám," řekl.

Prémie, kterou nyní Atény platí za to, že si mohou dál půjčovat na trhu, v posledních dnech roste a dnes vystoupila o dalšího půl procentního bodu. Částečně k tomu patrně přispěl komentář vysokého představitele německé vlády, který podle agentury Bloomberg řekl, že restrukturalizace řeckého dluhu by nebyla žádná katastrofa.

"Po sérii intervencí, jako je například prodloužení licencí, bude OPAP zcela zprivatizován v roce 2012," sdělil pod podmínkou zachování anonymity jeden z činitelů řecké vlády. OPAP je přitom největší firmou svého druhu v Evropě, která má akcie na burze.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která byla nucena požádat o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula insolvenci. Pomoc jí v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč) poskytla Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem. Pomoc je ve formě tříletého úvěru, na který Atény přistoupily výměnou za dodržování úsporných opatření.

Nový plán vlády předpokládá, že země si ještě letos zajistí tři miliardy eur (asi 72,6 miliardy Kč), aby vyrovnala skluz v rozpočtu. Peníze by měly jít z dalších rozpočtových úspor. "Rozsah fiskální úpravy, kterou naše země musí dosáhnout v letech 2012 až 2015, dosahuje zhruba 23 miliard eur. To je zhruba deset procent HDP," uvádí se v návrhu úspor.