Evropská unie bude muset znovu hasit velký problém. Pomalu ale jistě se šířící dluhová krize vyústila v již třetí žádost členské země o finanční pomoc, kdy po Řecku a Irsku ve středu požádalo o pomoc Portugalsko. To se dostalo do problémů kvůli velké zadluženosti a de facto zbankrotovalo, pokud nepřijde pomoc. Jedinou spásou může být zahraniční finanční pomoc, neboť nejistota po nepřijetí úsporných opatření a odstoupení kabinetu vyhání úroky portugalských dluhopisů do výšin.

"Točí se tak spirála zhoršování ratingu – růstu úroku – zhoršování ratingu, na jejímž konci je buď krach, nebo záchrana ze zahraničí," poznamenal k tomu Vladimír Pikora z Next Finance.

Další ranou pro Portugalce může být i dnešní zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) na 1,25 %.

ECB tak nedbá na varování, že svým dnešním krokem na druhou stranu přitíží Portugalsku a dalším zemí na periferii měnové unie, které jsou ohroženy dluhovou krizí. Zatímco země, které se již plně dostaly z hospodářské krize, jako například Německo, vnímají boj s inflací jako jednu z priorit, státy, které se dál potácejí v problémech, mají opačný názor. Zvýšení sazeb by jim totiž mohlo dál zvýšit už často neudržitelně vysoké úvěrové náklady a může těžce dopadnout na tamní oslabené banky.

A podle analytiků tento krok ECB neprospěje ani euru. "Dlouhodobě to pro euro není výhra, ačkoli dnes to tak vypadá. Na eurodolarovém trhu se vytvořila iracionální bublina. Euro je vzhledem ke stavu Evropy moc silné, a to se změní," poznamenává Pikora a podle něj se dá čekat, že již za měsíc zvýší sazby zvýší i Česká národní banka, jak naznačují výroky členů bankovní rady. Ta bude o základních úrokových sazbách rozhodovat 5. května.

 

Kdo bude další zemí po Portugalsku "přinucenou" k pomoci? Dokáže Evropa nastavit pravidla, aby se dluhová krize zastavila? Neměla by ECB věnovat více pozornosti i slabším zemím, kterým zvyšování sazeb uškodí? Jak je na tom Česko?

Na tyto a další otázky odpovídal Jaroslav Brychta, analytik společnosti X-Trade Brokers.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Kdo je podle vás další potenciální odpadlík na řadě? Španělsko? Belgie? co myslíte?
Jaroslav Brychta
Dobrý den Vám i všem čtenářům ihned. Španělsko. A trh má zcela evidentně stejný názor. Stačí se podívat na výnosy ze španělských bondů. V případě desetiletých splatností jsou dnes na 5,2 %. Nedávno byly na 5,5 %, což bylo nejvýše od roku 2000. Pokud by výnosy rostly dál, řekněme někam k 6 %, nejen Španělsko, ale s ním i celá eurozóna má velký problém.
Čtenářský dotaz
Myslíte že Německo bude ještě dlouho bavit živit darmožrouty a plážové povaleče z jihu Evropy?
Jaroslav Brychta
Zdravím Vás. Docela sugestivně položená otázka. Tohle už je politika, ne ekonomie, a tu lze předvídat snad ještě hůře, než vývoj na finančních trzích, jakkoli by se ani o jedno dle mého soudu ekonomové neměli pokoušet. Můj osobní názor je takový, že pohár trpělivosti v Německu již brzy přeteče. Obzvláště jakmile se ukáže, že si k sobě Německo země jako Řecko a Portugalsko připoutalo na mnohem déle, než jen do roku 2013, kdy má jejich podpora oficiálně skončit. Koneckonců, vládní strana kancléřky Merkelové nedávno pocítila nesouhlas Němců s její politikou v regionálních volbách a jak známo - Vox populi, vox Dei.
Čtenářský dotaz
Myslím že hlavní problém spočívá ve skutečnosti, že evropští politici absolutně postrádají nadhled a schopnost podívat se na věci v souvislostech. Jinak by dávno zjistili že pokud chtějí společnou měnu, musí nastavit pevnější a hlavně shodné podmínky v oblasti hospodaření, daňových zákonů, sociálního a zdravotního pojištění, zadlužování, bankovního sektoru... Jinými slovy buď mnohem větší integrace, nebo konec toho panoptika. Na principu dobrovolnosti a odpovědnosti to jak vidno nefunguje. Jakým směrem by se EU měla podle Vás vydat?
Jaroslav Brychta
Já jsem pro konec panoptika a návrat ke kořenům, tj. k zóně volného obchodu bez politické integrace. Věřím v integraci přirozenou, zespoda, nikoli nucenou a organizovanou politiky bez jakékoli návaznosti na přání občanů. Na to, že je Evropská měnová unie odsouzena ke krachu, již od samého počátku upozorňovala řada ekonomů. Přání politiků zde však bylo otcem myšlenky. Jak mohou dvě natolik odlišné země jako je Irsko a Německo sdílet stejnou měnovou politiku? Irsko, ale i Španělsko a celé Pobaltí, které své měny na euro zafixovalo, mohou za stav tamních ekonomik vděčit především příliš nízkým úrokovým sazbám a úvěrové bublině, kterou tyto sazby nafoukly. Stejně tak Řecko nebo Portugalsko jsou státy, které by se nemohly nikdy zadlužovat takovým tempem jako v minulosti. Pokud by si ponechaly svou měnu, trh by je již dávno klepnul přes prsty. Jednou to hezky řekl Milton Friedman. Eurozóna je jako zlatá klec, do které vstoupíte a zahodíte klíč (volná citace). Přesně takové pocity myslím dnes řada evropských politiků zažívá.
Čtenářský dotaz
Nedávno zde pan Kysilka připustil, že lidé jako jste Vy (a on) obchodují s deriváty, o kterých vlastně nevědí co znamenají, jak se chovají v různých situacích, jaké mají dlouhodobé dopady na hospodaření celých států... To vede k podobným průšvihům jako jsme zažili v nedávné minulosti. Jen jeden detail - jak je možné že banky vezmou peníze které nemají (peníze půjčené lidem) a s nimi mezi sebou obchodují? Nepřijde Vám celý tento systém finančních trhů perverzní a nebezpečný?
Jaroslav Brychta
Dobrý den. Začnu od konce. Přijde a v jistém smyslu s Vámi souhlasím. To by ale bylo na mnohem delší debatu, pro kterou zde bohužel není prostor, takže jen naznačím. Uvědomme si, že finanční systém a bankovnictví jako takové, je možná jedním z nejvíce přeregulovaných a centrálně řízených (narážím na měnovou politiku) odvětví v téměř každé vyspělé zemi. Výsledky vidíme sami. Co se týká první části otázky. Já obchoduji (investuji) pouze se svými penězi a na svůj účet a veškerá rizika s tímto spojená jdou tedy přímo za mnou.
Čtenářský dotaz
Euro je na pokraji téměř jistého krachu, dolar se stává bezcenným papírem, japonský jen je jím již dlouho... Co bude dál? Kam směřuje světová ekonomika? Opravdu je načase začít se učit čínsky?
Jaroslav Brychta
Abych se přiznal, myslím si již velmi dlouhou dobu, že je na tom Čína a tamní bankovní sektor možná ještě mnohem hůře, než leckterá západní země. Problémy zatím jen nevypluly na povrch. Nebo je snad v pořádku, že v roce 2009, kdy svět zasáhla krize a Čínu prudký výpadek exportu, a kdy by se každá normální banka chovala maximálně obezřetně, čínské banky pod státním diktátem rozpůjčují 3x více úvěrů než v roce 2007. A z toho polovinu státním podnikům? To se pak snadno roste, když se během dvou let zvýší peněžní nabídka o 55 % a s CPI se manipuluje tak, aby to "nějak vyšlo". Čína má dle mého názoru do budoucna zaděláno na velké problémy. Co se týká první otázky, sdílím stejnou skepsi jako vy. Co bude dál, netuším, výsledek ovlivňuje příliš mnoho proměnných. Jsem ale přesvědčen o tom, že nás čekají velmi bolestivé změny a nepříjemné vystřízlivění. Dosud byly problémy, s pomocí nízkých sazeb a obřích rozpočtových deficitů, pouze zametány pod koberec.
Čtenářský dotaz
Co ČNB, bude na pohyb sazeb ECB reagovat?
Jaroslav Brychta
ČNB cíluje inflaci a ta nám zdá se pomalu začíná růst. Je docela možné, že se proto již koncem 2Q, nebo začátkem 3Q dočkáme zvýšení sazeb.
Čtenářský dotaz
Kdy bude treba restrukruralizace (fakticky krach) dluhu statu PIGS?(dle meho nazoru Recko - urcite, Irsko a Portugalsko - aspise ano) Jak tato restrukturalizace bude vypadat - dojde k odpusteni 30%/50%/70% dluhu vymenou za "setreni" vlady. Nebo prijdou ke slovu zasadnejsi opatreni - odebrani majetku zadluzenych statu ve forme budov, pozemku, podilu na statnich a polostatnich spolecnostech? A na zaver kolik to bude stat ceskeho danoveho poplatnika?
Jaroslav Brychta
Kdy se tak stane, netuším. Politici se ale zřejmě budou snažit tento proces co možná nejvíce oddalovat, čímž celou situace pouze zhorší, viz Evropský stabilizační mechanismus a přenášení rizik problémových zemí na celou eurozónu. Samotná restrukturalizace je pak pro mne naprosto nepředstavitelnou, aniž by vyvolala dominový efekt napříč celou eurozónou a bankovním systémem. Dluhy jsou jednoduše tak velké, že nelze odepsat například 20 %, aniž by nezačaly krachovat banky, které ani dva roky po krizi nejsou schopny přežít bez nepřetržitých půjček od ECB (zejména irské a španělské). Vzpomeňme si, jak trh reagoval na krach Lehman Brothers. Jak by asi reagoval na to, kdyby Řecko, Portugalsko, Irsko a Španělsko, země které dluží cca 1,2 bilionu euro, přišly s návrhem 20% haircutu? A to už vůbec nemluvím o dluzích soukromého sektoru, které jsou ještě vyšší než státní a kterých by se následný hospodářský útlum rovněž dotknul.
Čtenářský dotaz
Zdravím vás. Když teď 100% víme další zemi a to dost důležité Portugalsko ze Španělského hlediska. Dá se již s mnohem větším procentem předpokládat i pomoc Španělska? Známe situaci bankovního sektoru závislého právě na sousedovi. Někteří experti píší, že po padnutí Španělska se ocitá celá eurozóna na pokraji konce.
Jaroslav Brychta
Souhlasím. Španělsko je prostě příliš velké na to, aby jej ostatní země mohly zachránit. Je potřeba si uvědomit, že garanty Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) jsou samotné země eurozóny. A pokud se stále větší část těchto „ručitelů“ dostává do platební neschopnosti, celý ESM se stává zcela bezvýznamným a stejně nevěrohodným, jako země které zachraňuje. Španělsko je pro další osud eurozóny naprosto klíčové.
Čtenářský dotaz
Která země je podle vás další na řadě, pokud jde o případný krach. Děkuji
Jaroslav Brychta
Viz odpověď výše. Ve frontě na problémy je nyní dalším na řadě Španělsko.
Čtenářský dotaz
Dobry den chtel bych se zeptat na nekolik otazek. Predem dekuji za odpovedi. 1) Jaky jsou vhodne postihy statu EU, ktere spadnou do dluhove pasti? Ktere preferujete? 2) Jake jsou vhodne prostredky ci pravidla v ramci EU, aby v budoucnu staty do dluhove pasti nespadly? Lze tomu vubec zabranit. 3) Jak se stavite k celounijni monetarni politice? 4) Pomohla by zmena pravidel, ktera by umoznila (docasne) vyloucit stat z evropske menove unie? 5) Jake jsou vase prognozy na vyvoj Eura (Euro-dolaru, Euro-koruny)? Dekuji Preji prijemny den Lubos
Jaroslav Brychta
Dobrý den. 1) Nepreferuji žádné. Už několikrát se ukázalo, že v Evropě žádná pravidla neplatí. Pakt stability byl respektován, jen když se ekonomice dařilo a u pár výjimek dokonce ani to ne. Kdo si dnes vzpomene na to, že země EMU nesmí mít schodek vyšší než 3 % HDP a celkový dluh přes 60 % HDP? Při pohledu na současný stav se tyto ušlechtilé cíle jeví jako fantasmagorická utopie. Stejně tak ECB, která nesměla nakupovat státní dluhopisy. Přišel problém a hle, najednou jich má v bilanci za téměř 80 mld. euro. Dále, ECB mohla jako kolaterál k půjčkám přijímat jen dluhopisy v investičním stupni. Dnes už je ochotna přijímat i toxické bondy, protože pokud by tak nečinila, řecké a irské banky již dávno zkrachovaly. A tak dále a tak dále… Veškerá pravidla se ukazují být jen zbytečným cárem papíru, který nikdo nebere vážně. 2) Viz předchozí odpověď. 3) Negativně. Odpovídal jsem na podobný dotaz výše. Dvě zcela odlišné země nemohou mít stejnou měnovou politiku. Minimálně jedné z nich to způsobí vážné problémy. 4) Vystoupení z unie těch nejvíce problémových zemí není možné. Znamenalo pro ně téměř okamžitý krach. 5) Očekávám, že se krátkodobě euru i koruně bude dařit, a to především díky expanzivní politice amerického Fedu. Jakmile ale odezní stimulační efekty monetární a fiskální politiky a nedořešené problémy se začnou znovu ozývat, dolar bude opět měnou, ke které se budou investoři uchylovat.
Čtenářský dotaz
Proč si myslíte, že má Evropa velký problém pokud by výnosy rostly dál, jak jste odpověděl k prvnímu dotazu, někam k 6 %?
Jaroslav Brychta
Je to jednoduché. Čím vyšší úroky, tím vyšší náklady spojené s obsluhou dluhu. Španělsko by muselo více platit nejen za nový dluh, ale i za starý, který všechny vlády splácí tak, že si na něj znovu půjčí. Půjčit by si ale musely opět za vyšší úrok a tak by náklady na úrokové platby dál rostly a zatěžovaly vládní rozpočty. Ty nejsou nafukovací a již nyní je zde řada zemí, jejichž náklady na obsluhu dluhu převyšují třetinu rozpočtových příjmů. Důvěra v to, že se země z této dluhové spirály dostanou, tak s každým růstem výnosů klesá.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jak si myslíte, že se bude vyvíjet po tomto dalším bankrotu Euro a celkové trhy? Dle mého názoru začali slabší země, jako bylo Irsko a nyní i Portugalsko, domnívám se, že přijde Itálie, Belgie popř. i Španělsko využívat solidarity EU, jak je již delší dobu zřejmé Německo chce vyjít z Eurozóny, kdo pak bude tyto země živit a hlavně z čeho..... takže beru li v potaz, tak US Dolar je na nízké úrovni, Euro padne, díky nynějšímu nadhodnocení a postupným krachem, naopak čínský Juan je silně podhodnocen = za určitou dobu KRACH a myslím že Jen a Libra to všechno zachránit nemůže, jak nás to všechny ovlivní?
Jaroslav Brychta
Británie a zejména Japonsko mají rovněž svých problémů nad hlavu. F.A. Hayek jednou řekl, že „by úkolem každého ekonoma mělo být především poukazovat na to, jak málo můžeme vědět o budoucí podobě trhu“ (volná citace). A tak upřímně říkám, že Vámi nastíněný scénář je již natolik katastrofický, že odhadovat následný vývoj by byla čirá a ničím nepodložená spekulace :)
Čtenářský dotaz
dobry den mohu se zeptat co se asi bude dit s ceskou korunou k EUR a take k USD pokud se krize zhorsi v horizontu 6 mesicu mockrat dekuji honza
Jaroslav Brychta
Koruna je ze tří Vámi uvedených měn pro investory nejvíce rizikovou. Je proto téměř jisté, že by na páru s dolarem slábla a zřejmě by oslabovala i vůči euru, protože se nás situace v eurozóně bezprostředně týká a euro je přeci jen stále světovou měnou č. 2. Dolar by z této situace vyšel jako vítěz. Investoři mu prostě stále věří (zatím), ať už je americká měnová politika jakákoli.
Čtenářský dotaz
Budou mit eventualni potize Spanelska/Katalanska nejaky zaporny vliv na kurs akcii Erste (vzhledem k majetkovemu provazani s La Caixa)?
Jaroslav Brychta
Domnívám se, že ano. Minimálně nepřímo skrze růst averze k riziku na finančních trzích, který obecně akciím neprospívá, což platí zejména o silně cyklických akciích finančních institucí.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, nezdá se Vám nefér poslouchat řeči typu o povalečích z jihu, na něž údajně doplácí Něměcko? Před krizí např. mělo výrazně větší zadlužení veřejných financí vůči DPH Německo, než např. Španělsko. Krize zkosila jako první periferní země jako Island, Lotyšsko a Maďarsko, a ty nepovažuju za plážové povaleče. Je to mnohem složitější otázka a nejedná se jenom o to, jak kdo hospodaří odpovědně (např. Španěksko mělo odpovědnější hospodářskou politiku a zdravější veřejné finance, než Němceko), hrale velkou roli psychologie trhu (i kdyby Německo mělo obrovské dluhy, důvěru bude mít stále), vezměte si i Japonsko, které má snad největší veřejný dluh na světě a nebankrotuje. Chci říci, že dopady této krize se nedaly v některých případech předpokládat a předejít jim a ne všechny státy lze označit za neodpovědné. Považuji to za nehoráznost spojovat krizi se stupidními stereotypy (jsou Islanďané a Irové plážoví povaleči?).
Jaroslav Brychta
V podstatě souhlasím. Takovéto zjednodušování rozhodně ničemu nepomáhá. Myslím ale, že by celá otázka měl mít i trochu jinou rovinu, a to principiální. Nebylo by lepší, kdyby se každá země již od samého začátku spoléhala především sama na sebe? Není tomu tak, že pokud víte, že Vám v případě nutnosti někdo přijde krýt záda, máte všechny možné pohnutky k nezodpovědnému hospodaření? A proč vůbec podporovat bankrotáře? Bankrot je přece také řešení, a to dokonce jedno z nejrychlejších, nejefektivnějších a především nejspravedlivějších.
Čtenářský dotaz
Dobry den, do jake meny ci do jakeho "produktu" byste doporucoval nyni investovat, aby pripadny krach eurozony, zvyseni inflace a celkovy pokles urovne byl pro mne co mozna nejmene financne bolestny. Diky!
Jaroslav Brychta
Dobrý den. Na tuto otázku mám dlouhodobě jen jednu odpověď. Zlato a stříbro. Ty z případného prohlubování problémů budou profitovat daleko nejvíce. Děkuji všem za věcné dotazy a smekám před čtenáři ihned.cz :)
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru