Zatímco malý Warren chodil po sousedech a prodával jim žvýkačky, dnes pětaosmdesátiletý Ingvar objížděl na kole okolní domy a nabízel jejich obyvatelům sirky, které předtím získal levně ve Stockholmu. Kampradův sortiment se později rozšířil na vánoční dekorace, náplně do pera či hodinky. Podnikal i během svých studií.

Bylo mu 17 let, když Ingvar dostal od otce peníze na další studia - investoval je na rozjezd firmy, která se později proslavila jako IKEA. Brzy si otevřel pobočky i mimo Švédsko.

IKEA se dnes prezentuje jako úspěšná společnost, která je zodpovědná k životnímu prostředí, stará se o své zaměstnance a organizuje charitativní programy ve třetím světě.

Zákazníkům nabízí levný, ale zároveň designový nábytek. Díky tomuto obchodnímu modelu rozšířil Kamprad prodejny do 38 zemí - včetně Česka -, kde celkem zaměstnává 130 tisíc lidí. Ve fiskálním roce 2009/2010 se firmě povedlo dosáhnout rekordního zisku 2,69 miliardy eur, což je o šest procent více než v předchozím roce.

Temný mrak z mládí

Na obrázek úspěšné a bezproblémové společnosti však také několikrát ve spojitosti s jejím zakladatelem padl stín. "Udělal jsem tolik chyb jako málokdo," přiznal Kamprad před časem. Jako mladý se angažoval v nacistickém mládežnickém hnutí, za což se také v 90. letech omluvil. Veřejně se přiznal i k problémům s alkoholem.

Další vlastností, kterou je Kamprad podle svého okolí nesnesitelný, je jeho úzkostlivé šetření. Na tom si společnost také vypěstovala svou image - hezký nábytek, který si mohou dovolit všichni. Když se Kamprad v 50. letech nemohl dohodnout se švédskými výrobci na snížení nákladů, přesunul výrobu do Polska, i když se zrovna nacházelo za železnou oponou.

Později chtěl Kamprad ušetřit na dopravě, a tak vznikla myšlenka montování nábytku až přímo v obýváku zákazníků.

Kritika se snáší na Kampradovu hlavu i pro jeho pochybnou morálku. Vyhýbá se platbám daní na hraně daňových úniků. V roce 1976 odešel do Švýcarska, aby "zachránil své životní dílo před socialismem". 

Kariéra v datech

1943

založil IKEA (Ingvar Kamprad Elmtaryd Agunnaryd)

1951

vydán první katalog IKEA

1976

Ingvar Kamprad se s rodinou přesunul do Švýcarska

1994

Kamprad se veřejně omluvil za svou nacistickou minulost 

1996

Kamprad stanovil nástupcem jednoho ze svých tří synů

2007

časopis Forbes řadí Kamprada na 4. místo nejbohatších lidí světa (majetek 33 mld. USD)

2011

Kamprad je podle Forbesu na 162. místě (6 miliard dolarů)

 

Nadace a daně

Vlastnická struktura IKEA byla vždy postavena tak, aby nebylo možné dohledat vlastníka. Před měsícem ji však švédská televize SVT rozklíčovala.

Značka IKEA je vlastněna nizozemskou společností Inter IKEA Systems, jejíž vlastníkem je Inter IKEA Holding se sídlem v Lucembursku. Vlastník této společnosti byl dlouho neznámý, ale SVT odhalila, že je jím lichtenštějnská nadace Interogo. Podle STV ji založil sám Kamprad, aby se vyhnul placení daní a vyváděl do ní zisky. On sám to nazývá daňovou efektivitou.

Bez příjmů by pak zůstali tři synové, které v roce 1996 určil nástupci, ale podle slov některých manažerů se nezdá, že by byl alespoň jeden z nich důstojnou náhradou za svého otce.

Ubývání rodinného bohatství zaznamenal i americký časopis Forbes. Ještě v roce 2007 byl Kamprad s rodinou čtvrtým nejbohatším člověkem s jměním 33 miliard dolarů. Vloni byl jedenáctý s 23 miliardami.

V letošním roce Kamprad zaznamenal největší propad ze všech miliardářů, když se umístil na 162. místě s šesti miliardami dolarů.

Oficiálně se Kamprad již více než dvacet let nepodílí na chodu společnosti, neoficiálně, ale má i v 85 letech stále poslední slovo.