Podle Merkelové musí k odchodu od jádra dojít s vysokou obezřetností. "Debata musí probíhat na racionálním základě. Nebylo by k ničemu zavírat atomové elektrárny a nuceně pak dovážet jadernou elektřinu od našich sousedů," zdůraznila s narážkou na Francii a Českou republiku.

Skutečný konec jaderné éry v Německu ale podle Merkelové nastane až v momentě, kdy ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů budou srovnatelné s ostatními zdroji a jejich infrastruktura, například rozvodné sítě, bude dostatečně rozvinutá.

Názorový obrat o 180 stupňů

Ještě donedávna Merkelová prosazovala prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren v zemi o 12 let. Po katastrofě v Japonsku způsobené zemětřesením a vlnou tsunami se ale ostře změnilo veřejné mínění a vláda naopak na tři měsíce pozastavila provoz sedmi jaderných elektráren ze 17 dosud fungujících.

Pozorovatelé vidí příčinu obratu v blížící se sérii zemských voleb. Koalice CDU/CSU a liberální FDP už totiž ztrácí v preferencích sedm procent na své konkurenty. Podle průzkumu pro magazín Stern má koalice nyní 38 procent podpory, levicový tábor ale 45 procent.

Podle analytiků ústavu Forsa, který průzkum prováděl, je přitom jasné, že krok s dočasným uzavřením sedmi atomových elektráren na tři měsíce CDU spíše uškodil, protože voliči ho považují za předvolební trik. Merkelová se proto dalšími prohlášeními snaží ujistit voliče, že obrat je definitivní.

Německá vláda naznačila, že odstoupí od finančních záruk na výstavbu atomové elektrárny v Brazílii Obama a Merkelova na summitu o jaderne bezpecnosti

"Počkáme na výsledky prověrky, nakolik standardy jaderné elektrárny Angra 3 odpovídají zkušenostem z událostí v Japonsku," cituje DPA prohlášení ministerstva hospodářství.

Německo se na stavbě mělo podílet exportními úvěry v hodnotě 1,3 miliardy eur (asi 31,7 miliardy Kč). Elektrárnu vybavuje reaktorem francouzská Areva za spoluúčasti německé firmy Siemens.