Na daňové reformě z dílny ministra financí Miroslava Kalouska firmy vydělají. Přesunem dvou procentních bodů ze sazby zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem na bedra zaměstnanců má totiž od roku 2013 dojít ke snížení vedlejších nákladů práce. Svým rozsahem jde z pohledu firem sice o malou, ale vítanou změnu.

V praxi to znamená, že za člověka s hrubou mzdou 30 tisíc korun měsíčně firma nezaplatí 40 200, jako je tomu dnes, ale 39 600 korun. "Snížení o dva procentní body není nic světového, ale i tak je to jednoznačně krok správným směrem," řekl HN náměstek ministra financí pro daně a cla Ladislav Minčič. On ani Kalousek se přitom netají tím, že chtěli provést mnohem odvážnější kroky, což ale politická situace neumožnila.

Prostor pro růst mezd

Směr, jakým se ministerstvo financí vydává, také odpovídá návrhům, které ve své studii o konkurenceschopnosti doporučuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). "Pokud jsou mzdy rigidní, pak je výhodnější, pokud je celkový odvod ze zdanění práce nesen převážně zaměstnancem, neboť v takovém případě daňové zatížení méně ovlivňuje poptávku po pracovní síle," stojí ve zmíněném materiálu.

Snížení vedlejších nákladů práce může mít dva dopady. "Roční legisvakanční lhůta před vstupem zákona v platnost může vést k tomu, že firmy, v nichž funguje kolektivní vyjednávání, přistoupí k plošnému zvyšování mezd. O 1,5 procenta plánujeme navýšit platy i ve veřejném sektoru," dodal Minčič. I pokud by však zaměstnanci změnu nepocítili pozitivně na svých výplatních páskách, firmám peníze zůstanou a můžou si dovolit další pracovníky.

Práce zůstane stále drahá

Co se však navrhovanou reformou odstranit nepodaří, je vysoké zdanění práce, tedy rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou. Z údajů Organizace zemí pro evropskou hospodářskou spolupráci (OECD) plyne, že zdanění práce je v Česku deváté nejvyšší mezi zeměmi v této organizaci. Jedná se sice o údaje z roku 2009, ale tehdy uvedené číslo 41,9 procenta reforma daní příliš neovlivní. Práce člověka s průměrnou mzdou by totiž podle Kalouskova návrhu byla podle výpočtů HN zdaněna 41,45 procenta. V praxi to znamená, že člověk, jehož práce stojí 33 tisíc (hrubá mzda 25 tisíc) z ceny své práce uvidí i po reformě jen 19 320 korun. Pro českou ekonomiku z toho plyne, že bude stále mít jedny z nejvyšších odvodů a jedno z nejvyšších zdanění práce.

Řešení je podle odborníků jednoznačné - snížit daňové zatížení práce a naopak zdanit spotřebu. "Zásadně optimální by bylo podstatně snížit sociální pojištění, tedy zatížení práce daněmi a odvody. I kdyby se vybralo stejně a jenom se zdanění přesunulo z pracovní síly jinam, bude ekonomika mnohem efektivnější a lidé na tom budou lépe," řekl HN ekonom Jan Švejnar.

Že zaměstnavatelé očekávali výraznější snížení vedlejších nákladů práce, potvrdil mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. "A to už vzhledem k růstu nákladů a nutnosti udržet konkurenceschopnost. Návrhy považujeme za základ pro další debatu," uvedl.

Poslední pokus byl včleněn do jednání o reformě penzijního systému, kdy byl návrh na snížení povinných odvodů o 1,8 procentního bodu a nahrazení tohoto výpadku sjednocením DPH na 20 procentech. Tento návrh však poté, co Věci veřejné dohodu odmítly, spadl pod stůl.

Naopak jednoznačně přínosný je projekt Jednotného inkasního místa (JIM). Například živnostníkům, kteří si daně a pojistné počítají sami, musí možnost odeslání jen jedné částky spolu s vyplněním jednoho formuláře znít jako utopie.

 

Cena práce v Česku

Firmám klesnou náklady na zaměstnance

(v korunách)

Pozn.: Cena práce vyjadřuje skutečné náklady firmy na zaměstnance

*Výpočet je pouze orientační, odvody za zaměstnance se mají počítat daní z úhrnu mezd, tzn. na základě rozdílu příjmů mezi jednotlivými zaměstnanci se tato položka při následném rozpočítání může lišit.

 

Hlavní změny v návrhu daňové reformy:

Pojistné na sociální a zdravotní pojištění firmy nebudou počítat za každého zaměstnance zvlášť, ale budou odvádět daň z úhrnu mezd ve výši 32 %.

Strop pro tuto daň bude ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy násobeného počtem zaměstnanců. Tento odvod je o dva procentní body nižší, než je současný stav, protože se snižuje pojistné na zdravotní pojištění a je převáděno na zaměstnance.

Místo komunikace s pěti na sobě nezávislými institucemi (zdravotní pojišťovny, finanční úřady, správa sociálního zabezpečení, celní úřady, úrazové pojišťovny) by mělo stačit Jednotné inkasní místo. Tomu se povinné odvody a daně budou posílat jednou částkou spolu s jedním formulářem.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru