Japonská centrální banka už do ekonomiky po pátečním ničivém zemětřesení napumpovala v přepočtu skoro 700 miliard dolarů (asi 12,3 bilionu Kč). Nouzovými úvěry se snaží zklidnit situaci na peněžních trzích a dodat potřebnou likviditu. Obavy panují kolem toho, jaké dopady na ekonomiku bude mít zemětřesení, následná vlna cunami a také pokračující krize kolem japonských jaderných elektráren.
Zatím k poslední peněžní injekci banka sáhla v situaci, kdy se akciové trhy v Japonsku vzpamatovaly a jejich hlavní index vzrostl skoro o šest procent. V předchozích dvou dnech přitom trh spadl zhruba o 17 procent na dvouleté minimum, což je podle části analytiků přehnaná reakce.
Centrální banka dnes třetím dnem pokračovala v nouzových operacích a na trh už dodala peníze v celkovém objemu zhruba 55,6 bilionu jenů (asi 688,3 miliardy USD). Záplava dalších peněz by měla vést k tomu, že bankovní systém nebude vážněji narušen a banky budou moci pokračovat v poskytování úvěrů. Po zemětřesení lze čekat zvýšenou poptávku po penězích, protože jak vláda, tak obyvatelé, zahájí obnovu zničeného území.
Analytici finančního ústavu Barclays Capital na základě dostupných informací předpokládají, že škody způsobené zemětřesením v Japonsku mohou dosáhnout asi 15 bilionů jenů (asi 186 miliard USD; 3,3 bilionu Kč). To by byly asi tři procenta hrubého domácího produktu Japonska a znamenalo by to větší ztráty než po zemětřesení v Kóbe v roce 1995.
Prefektury, které byly zemětřesením zasaženy nejvíce, se přitom na růstu japonské ekonomiky podílejí asi ze sedmi procent. Jde celkem o čtyři prefektury včetně Fukušimy, která má také problém s únikem radioaktivity z tamní jaderné elektrárny.
