Libyjská ropa je pro nás tabu, vyhlásili američtí ropní a bankovní giganti

Americké ropné společnosti a banky přestávají kvůli americkým a mezinárodním sankcím obchodovat s libyjskou ropou. Agentuře Reuters to v pondělí sdělily zdroje mezi obchodníky na ropném trhu.

Sankce tak zřejmě dále oslabí export třetího největšího afrického vývozce ropy, který minulý měsíc upadl do těžkých nepokojů.

Zdroje nejprve sdělily, že veškeré obchodování s ropou z Libye minulý týden zastavila banka Morgan Stanley, a to kvůli americkým sankcím. V pondělí večer sdělily, že obchody s Libyí přerušily nebo omezily i koncerny Exxon Mobil, ConocoPhillips a Marathon

Washington vyhlásil na konci února jednostranné sankce na Libyi za násilné represe režimu Muammara Kaddáfího vůči lidovému povstání. Spočívat mají v zablokování majetku a transakcí vztahujících se k Libyi.

Rada bezpečnosti OSN hned nato schválila protilibyjské sankce, jejichž součástí je zmrazení Kaddáfího kont. Evropská unie k tomu poté připojila zbrojní embargo, zákaz cest do zemí EU a zmrazení finančních prostředků Kaddáfího a jeho blízkých.

Ceny kopírují vývoj v Libyi, ale pohled se stáčí i jinam

Světové trhy a ceny ropyv pondělí nejprve obnovily silný růst, nakonec však většinu zisků smazaly a ropa Brent oslabila. Trh v kolísavém obchodování reagoval na nový vývoj v Libyi a dalších arabských zemích, kam by se mohly rozšířit nepokoje.

Výrazně rostla americká lehká ropa WTI, která v růstu dlouho zaostávala za severomořským Brentem, vystoupila až na 106,95 dolaru za barel, nejvýše od konce září 2008. Končila o jeden a půl dolaru níže na zhruba 105,40 dolaru, stále ale s denním přírůstkem jednoho dolaru. Brent posílil nejprve až na 118,50 dolaru, uzavřel však ztrátou asi čtvrtiny dolaru na zhruba 115,70 dolaru za barel.

V Libyi eskalují boje mezi povstalci a jednotkami Muammara Kaddáfího. Pokles cen ke konci dne vedle vybírání zisků vyvolaly dohady, podle nichž Kaddáfí jedná o dohodě s opozicí a vyjednává bezpečný odchod ze země. Spekulace čerpaly zejména z vyjádření předního člena libyjského vedení, který vyzval vůdce povstalců k dialogu.

Investoři mezitím sledovali vývoj v Saúdské Arábii, která o víkendu zakázala všechny demonstrace a pochody a pohrozila represí, pokud bude nařízení někdo porušovat. Saúdská Arábie je největší světový vývozce ropy. "Hlavním rizikem zůstává šíření politického neklidu v oblasti Perského zálivu," řekla agentuře Reuters Caroline Bainová z organizace Economist Intelligence Unit. "I kdyby však v Saúdské Arábii nastaly nepokoje, neznamená to, že se to dotkne produkce ropy," dodala. Cena ropy se za poslední dva týdny libyjských nepokojů zvýšila o více než 20 procent.

S růstem cen ropy se zvyšují i ceny pohonných hmot u čerpacích stanic, zejména v USA, protože v jiných zemích tlumí růst dolarových cen oslabování kurzu dolaru. Americká vláda zvažuje možnost uvolnění svých strategických ropných rezerv. Růst cen pohonných hmot se výrazně projevil i v Česku.

Peníze do Libye dále proudí

O víkendu napsal britský list Financial Times, že do libyjské centrální banky a do Kaddáfího rukou proudí navzdory mezinárodním sankcím i nadále peníze za ropu.

FT odhaduje, že Libye v minulých čtrnácti dnech z ropy utržila na 770 milionů dolarů (přes 14 miliard korun), i když těžba zde klesla zhruba na polovinu z normálních 1,6 milionu barelů denně. V posledním únorovém týdnu denně vyvážela 570.000 barelů, v prvním březnovém týdnu to bylo 400.000 barelů.

Někteří pozorovatelé soudí, že k americkým firmám se přidají i další, protože nebudou chtít riskovat svůj image. To by mohlo podle nich vývoz ropy z Libye téměř zastavit. Jiní naopak předpokládají, že výpadek amerických odběratelů bude vzhledem k silné poptávce po ropě ihned zaplněn.

Libyjskou ropu stále nakupují čínské a indické společnosti. Rakouská společnost OMV, která v Libyi těží, v pondělí uvedla, že i přes narušování produkce ropu z Libye nadále dostává.

Analýzu o tom, co bude arabská krize znamenat v těžbě surovin,
naleznete v úterních HN