Maďarský parlament odsouhlasil změny kontroverzního mediálního zákona v bodech navržených Evropskou unií. Požadavek na "vyváženost zpravodajství" se nevztahuje na internetové servery, blogy a debaty ani na zahraniční zpravodaje. Hlasování v parlamentu sledovala evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová.
"Maďarské vládě je jasné, že Brusel bude uplatňování zákona trvale sledovat," řekla Kroesová podle agentury DPA.
"Budeme úzce spolupracovat s maďarskými orgány, abychom se ujistili, jak jsou zásady prosazovány v praxi," dodala. Ocenila, že ke změnám došlo na základě dialogu mezi Budapeští a EU.
Zahraničním médiím a novinářům působícím v zemi už nehrozí vysoké peněžní pokuty za porušování maďarského mediálního zákona, pouze "jiné právní důsledky". Pro maďarské vlastníky médií ale pokuty zůstávají v platnosti, včetně těch, kteří "přenesli své sídlo formálně do jiné země EU, aby se vyhnuli působení maďarského mediálního zákona".
Orbán je ochoten změnit mediální zákon. Totéž žádá od Francie a Německa - čtěte ZDE
Maďarští cenzoři využili nového zákona a kritizují gangsterský rap - čtěte ZDE
Parlament z právního předpisu vyškrtl paragraf, podle nějž byly zakázané "urážky" osob nebo skupin. Zakázáno zůstává "štvaní" proti osobám, národům, etnickým a náboženským skupinám.
Kontroverzní normativní akt vstoupil v platnost letos 1. ledna, tedy ve stejný den, kdy se Budapešť ujala půlročního předsednictví Evropské unie. Spor o zákon tak zastínil začátek předsednictví, od nějž si nynější maďarská vláda Viktora Orbána hodně slibovala. Některé nekonkrétní formulace paragrafů mohly podle kritiků sloužit k cenzuře protivládních hlasů. Budapešť to sice odmítala, ale pod tlakem slíbila úpravy.
Orbánův kabinet ovšem nečelil kritice jen kvůli mediálnímu zákonu. Evropská komise vyšetřuje i takzvanou krizovou daň, kterou Maďaři zdanili zahraniční investory.
