Evropská komise v úterý vylepšila odhad hospodářského růstu v EU i eurozóně pro letošní rok. Hrubý domácí produkt EU poroste o 1,8 procenta a eurozóny o 1,6 procenta. V obou případech komise prognózu proti podzimu vylepšila o 0,1 procentního bodu.

"Po zpomalení růstu ve 2. polovině loňského roku, hospodářské oživení v EU znovu získává půdu pod nohama. Zatímco vývoz by měl znovu oživení podporovat, významnou měrou se na něm v letošním roce začne více podílet i domácí poptávka. Výsledkem bude více udržitelný růst," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.

Hlavním "tahounem" unijní ekonomiky bude letos stejně jako v loňském roce Německo. Německá ekonomika loni rostla nejrychleji za posledních 20 let, přičemž HDP vzrostl o 3,6 procenta. Letos by si Německo mělo slušné byť citelné pomalejší tempo udržet, přičemž HDP má růst o 2,4 procenta. Francouzská ekonomika, která je druhá největší, by měla růst o 1,7 procenta.

Obavy z inflace

S hospodářským oživením ovšem začínají citelně růst i ceny spotřebního zboží. Inflace by měla letos dosáhnout na 2,5 procenta v celé evropské sedmadvacítce a na 2,2 procenta v zemích platících evropskou jednotnou měnou.

Podle čerstvých informací Eurostatu spotřební ceny v eurozóně rostou již třetí měsíc za sebou. Meziroční míra inflace v únoru zrychlila na 2,4 procenta z lednových 2,3 procenta.

Růst cen by se tak měl pohybovat nad takzvaným inflačním cílem Evropské centrální banky, který činí dvě procenta. Za růstem cen podle odborníků stojí především růst cen energií. Nejistota, kterou podněcují nepokoje na severu Afriky a Blízkém východě, panuje zejména na trzích s ropou.

Je tak velmi pravděpodobné, že ještě letos vzrostou úrokové sazby a odpoutají se od historicky nejnižších hodnot. Ekonomové nicméně očekávají, že se zvyšováním sazeb Evropská centrální banka začne až na konci roku. Růst cen by totiž již neměl v příštích měsících zrychlovat, ale měl by se postupně vracet na úroveň inflačního cíle.

Strašák jménem nezaměstnanost

Vrásky lídrům v Evropě však i nadále přidělává nezaměstnanost, která se drží poblíž desetiprocentní hranice. Nejnovější údaje za leden ukazují, že nezaměstnanost v tomto období klesla v eurozóně i v celé Evropské unii. Zatímco v prosinci u unijních států platících eurem dosahovala deseti procent, v lednu se snížila na 9,9 procenta.

U "sedmadvacítky" poklesla z 9,6 procenta na 9,5 procenta, informoval novináře Eurostat. Podle jeho odhadu bylo v EU v lednu více než 23 milionů lidí bez práce, z toho necelých 16 milionů připadlo na eurozónu. Proti prosinci nicméně jejich množství pokleslo v "sedmadvacítce" o 43.000 a v eurozóně o 72.000.

Letošní lednová nezaměstnanost je nižší, než tomu bylo ve stejném období před rokem, kdy činila deset procent. V celé EU je její výše stejná jako loni.

Tradičně nejnižší nezaměstnanost hlásí Nizozemsko s Rakouskem (obě shodně 4,3 procenta), zatímco na opačném pólu také už tradičně figurují Španělsko (20,4 procenta) s Lotyšskem (18,3 procenta ve třetím čtvrtletí 2010). V Česku byla míra nezaměstnanosti v lednu podle Eurostatu 7,5 procenta, což je osmé nejnižší číslo v EU.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru