Podle českého premiéra Petra Nečase přišel čas na renesanci jaderné energie v Evropské unii. Ministerský předseda to dnes řekl při příjezdu na summit EU v Bruselu. Jednání unijních lídrů bude právě energetice z velké části věnováno.

"Jsme přesvědčeni, že přišel čas na renesanci jaderné energie," prohlásil Nečas. "Odpor vůči ní má spíše charakter předsudků, než nějakého racionálně podloženého názoru," dodal.

Evropská unie se nyní snaží stát v čele boje proti globálnímu oteplování. Kvůli tomu si dala za cíl citelně snížit emise skleníkových plynů a naopak navýšit podíl obnovitelných zdrojů.

"My jsme přesvědčeni, že (jaderná energie) navíc má tu výhodu, že je to v podstatě bezemisní zdroj. Ignorovat jadernou energetiku a současně se snažit razantně snížit emise skleníkových plynů, je podle mého názoru protimluv," dodal premiér.

V České republice se jaderné elektrárny v loňském roce podílely na celkové výrobě elektřiny necelou třetinou. Výroba jaderných zdrojů Temelín a Dukovany každoročně narůstá, loni se produkce v těchto elektrárnách meziročně zvýšila o zhruba 3,5 procenta.

Jaderné elektrárny provozuje v současnosti asi 30 zemí a tento počet zůstává již několik let bez výraznějších změn. Příčinou je mimo jiné velmi rozšířená výroba elektřiny v uhelných elektrárnách rozvojových zemí. V Česku by se výroba energie z jaderných elektráren měla výrazně zvýšit po rozšíření Temelína kolem roku 2020. Největší ambice má v souvislosti s mírovým jaderným programem Čína, která chce mít do roku 2030 v provozu přes 50 reaktorů.

Nečas označil plán Francie a Německa za politického yettiho

Český premiér Petr Nečas označil plán pro dlouhodobější řešení dluhových krizí eurozóny, o němž by dnes mělo Německo a Francie informovat partnery v EU, za yettiho, kterého zatím nikdo neviděl. Praha podle něj chce nejprve počkat na konkrétní návrhy. Ty pak hodlá analyzovat před tím, než se k nim blíž vyjádří.

"Řekl bych, že je to určitý druh politického yettiho. Každý o něm hovoří, ale nikdo ho neviděl," řekl premiér. Podle médií Německo a Francie dohodly plán, který by měl směřovat k fiskální unii v rámci eurozóny. Jde prý třeba o harmonizaci firemních daní či větší prohloubení dalších politik.

Na summitu se bude jednat mimo jiné i o posílení záchranného fondu na pomoc zemích eurozóny v potížích. Toto posílení ale Německo dává do souvislosti s nutností širšího řešení, které by měl přinést zmiňovaný plán.

V médiích se o těchto návrzích píše jako o "paktu pro konkurenceschopnost". Směřovat by prý měly třeba k tomu, že by měl v EU platit společný věk odchodu do důchodu v 67 letech. Ve Francii přitom nedávno byl věk odchodu do penze zvýšen z 60 na 62 let, což tehdy vyvolalo ostré protesty.

Vize údajně počítají také se zakotvením toho, že není možné mít rozpočty s většími deficity. To už platí v Německu, kde by od roku 2016 neměl případný schodek být vyšší než 0,35 procenta HDP.

"Zatím známe tyto návrhy pouze z německého tisku. Oficiálně, ani neoficiálně nebo neformálně s nimi nikdo nebyl seznámen, takže my si velmi trpělivě vyslechneme tyto názory," podotkl Nečas.

"To, že musí veřejné finance reagovat, například na demografický vývoj, že se musí zvyšovat věk odchodu do důchodu a podobně, to jsou věci, o kterých my jsme přesvědčeni dlouhodobě," řekl Nečas. "Na druhou stranu to, zda se mají harmonizovat korporátní daně, to já bych považoval za krok, který je velmi špatný," dodal.

V otázce případné koordinace sociálních dávek či důchodů je český premiér skeptičtější. "Umím si to představit jen velmi těžko," řekl s tím, že každá země má vlastní specifický systém. "Představa, že bychom všichni nosili boty stejné velikosti, není příliš rozumná," řekl.

EU bude jednat o záchranných balících eurozóny i o energetice

Lídři členských zemí Evropské unie budou od pátku v Bruselu jednat o posílení záchranného fondu na pomoc zemím eurozóny v potížích. Na záchranný fond země eurozóny přispívají garancemi ve výši 440 miliard eur.

Podle diplomatů se ale nedají v tomto směru dnes čekat zásadní průlomové výsledky. Konkrétní výstupy by měly přijít až na příští vrcholné schůzce, která se uskuteční v březnu.

Premiér či prezidenty, mezi nimiž bude premiér Petr Nečas, čeká také jednání o vnitřním energetickém trhu, energetické účinnosti či dlouhodobém vývoji v energetice do roku 2050. Dalším tématem debat budou inovace, v nichž EU citelně zaostává za hlavními konkurenty, jako jsou Japonsko či Spojené státy.

Vzhledem k současným bouřlivým událostem na severu Afriky se evropští lídři nevyhnou ani rozboru situaci v Tunisku a zejména v Egyptě, kterým nyní otřásají masivní protivládní protesty.