Silná koruna

3,8 procenta
O tolik posílila koruna k euru od počátku letošního roku.

Jedno z nejúspěšnějších období v historii zažívá v současnosti česká koruna. Vůči euru posílila od počátku roku o 3,87 procenta, k dolaru dokonce o 7,33 procenta, a tak je letos nejvíce posilující světovou měnou. Ještě v prosinci přitom řada analytiků předpovídala, že česká měna začátkem roku oslabí.

Nevídanou jízdu odstartovaly podle ekonomů hlavně nákupy zahraničních institucionálních investorů, kteří věří v hospodářský růst jak české, tak i ostatních středoevropských ekonomik.

"Za posilováním koruny stojí důvěra investorů v českou ekonomiku. Vládě se podařilo přesvědčit trhy o tom, že je připravena uvést v život reformy, které zabrání propadu veřejných financí do pasti obrovských schodků," říká Helena Horská, hlavní analytička Raiffeisenbank.

K posílení české měny napomohla podle analytika společnosti X-Trade Brokers Jiřího Tylečka i ochota investorů vložit své peníze do rizikovějších aktiv, k nimž koruna společně s ostatními středoevropskými měnami patří.

"Dluhová krize v eurozóně totiž v posledních týdnech ustoupila do pozadí, nečekaně dobře se daří americké a rovněž německé ekonomice, která roste nejvíce od sjednocení země," říká. S tím souhlasí i Horská, která zdůrazňuje, že právě silná vazba na prosperující Německo je nyní velkým plusem české ekonomiky.

České faktory mají oproti tomu podle Tylečka na posílení koruny minimální vliv, i když jak zvýšení odhadu růstu HDP, tak i dobrá čísla z průmyslu české měně pomohla.

Pokud jde o další vývoj české měny, analytici vesměs další výraznější posílení neočekávají. Podle analytika ČSOB Jana Bureše se sice koruna může krátkodobě dostat až k hladině 23,70 za euro, už na současných úrovních je ale nadhodnocena.

"Pro následující dva až tři měsíce bych byla v sázkách na další zisky české koruny opatrná," říká i Horská. Problémy periferních zemí Evropy podle ní nejsou ještě zdaleka zažehnány. "Rozhodující bude, jak dopadne březnový summit Evropské unie," říká. Stávající program pomoci evropským zemím, které se ocitly ve finančních potížích, je podle ní totiž nedostatečný. "Dokud se evropští politici nedohodnou na jeho úpravách, visí na Evropou, a tudíž i nad korunou, riziko opětovného vzplanutí krize důvěry," tvrdí.

Před dalšími nákupy koruny podle ní varuje i technická analýza. "Nicméně nevylučuji, že se nějací velcí hráči pokusí dostat českou měnu pod hladinu 24 korun za euro," domnívá se.

Oslabení koruny až k úrovním okolo 24,30 za euro čeká v následujících týdnech analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. "Hlavním důvodem je skutečnost, že okolní státy jako Polsko a Maďarsko zvedají své úrokové sazby, zatímco ČNB je stále drží nízko," říká.

Vyšší úrokové sazby v okolních zemích mohou totiž motivovat investory, aby investice do tamních měn financovali z půjček v korunách, což by českou měnu oslabilo.

Podle většiny analytiků nepřistoupí ČNB ke zvýšení rekordně nízkých sazeb ani na svém dnešním zasedání. "Jakkoliv lze v komentářích členů bankovní rady ČNB jasně zachytit zvýšené vnímání inflačních rizik, lze předpokládat, že bankovní rada ponechá úrokové sazby s veškerou pravděpodobností beze změny," uvedl hlavní analytik Generali PPF Asset Management Radomír Jáč.

První růst sazeb tak očekávají analytici nejdříve ve druhém čtvrtletí v souvislosti s tím, jak postupně poroste inflace.

"Předpokládáme nicméně, že ČNB zlepší výhled na letošní rok a pravděpodobně posune první zvýšení sazeb ze čtvrtého do třetího čtvrtletí a v případě výraznější změny prognózy až do druhého kvartálu," domnívá se Helena Horská.


SAZBY ASI NEZVÝŠÍ
Podle guvernéra Miroslava Singera ČNB nepociťuje inflační tlaky. Úrokové sazby tak asi nezvýší, což může zbrzdit další posílení koruny.
foto: HN - Václav Vašků