Španělské spořitelny "cajas" na žádost centrální banky zveřejnily svou úvěrovou expozici na realitním trhu. Celkem drží v rizikových úvěrech do nemovitostí a pozemků 93 miliard euro. Ukazuje se, že situace je horší v těch spořitelnách, které se již byly nuceny se sloučit - celkem vlastní asi 76 miliard eur těchto aktiv. Informuje o tom španělský deník El País.
Vzhledem k propadu cen nového bydlení i pozemků vzrůstá riziko, že dlužníci nebudou schopni tyto úvěry splácet. Za značnou část úvěrů ručí developeři pozemky, na kterých staví. Ceny pozemků v městech nad 50 000 obyvatel přitom zažily v roce 2010 rekordní propad a ztratily třetinu hodnoty.
Druhá největší spořitelna Caja Madrid drží v problematických aktivech 26 miliard dolarů. Její šéf Rodrigo Rato v pondělí oznámil, že Caja Madrid plánuje společně s dalšími šesti spořitelnami, se kterými se spojila v Banco Financiero y de Ahorros SA, vstup na burzu. Pokusí se tak získat zhruba 2,3 miliardy eur, které potřebuje, aby zvýšila svou kapitálovou přiměřenost ze 7 na 8 procent.
Paul Krugman: Může se Evropa zachránit? - čtěte ZDE
Soros v Davosu: Krize v eurozóně by mohla rozdělit Evropu - čtěte ZDE
Právě osmiprocentní hranici vlastního kapitálu požaduje po bankách španělská vláda. Čas mají do podzimu. Pokud se jim to nepodaří, hrozí jim převzetí státem a nucená správa.
Finančník Rodrigo Rato je vlivným politikem opoziční lidové strany Partido Popular. Podle deníku El País ale nelze pochybovat o tom, že impuls ke vstupu Caja Madrid na burzu pochází z vládního paláce La Moncloa.
Podle listu Wall Street Journal se Madrid chystá do spořitelen nalít přes 30 miliard eur (730 miliard Kč). Španělská ministryně financí Elena Salgadová to sice popřela, ale nevyvrátila, že se zásadní finanční injekce připravuje. Podle některých expertů přitom záchrana spořitelen bude ještě mnohem dražší. Odhad banky UBS počítá až se 120 miliardami eur.
List WSJ uvádí, že španělská vláda uvažuje dokonce o vytvoření tak zvané "špatné banky" čili instituce, kam by se přesunuly obtížně vymahatelné půjčky poskytnuté cajas a bankami. Do té by ale možná musel nalít peníze přímo stát. Španělský veřejný dluh se ovšem pohybuje kolem 65 procent HDP a Španělsko si půjčuje na vysoký úrok. Další zadlužení by jen zvýšilo úroky placené ze španělského dluhu.
Ještě nedávno se spekulovalo o variantě, že Španělsko právě kvůli vysokým úrokům ze státního dluhu bude potřebovat půjčku z evropského záchranného fondu, Evropa na záchranu Španělska nebude mít peníze a to povede k rozpadu eurozóny.
