Ministrova reakce

Guvernér České národní banky (ČNB) se v komentáři, který se objeví v pátečním vydání HN, opřel do ministra financí Miroslava Kalouska.

Vyvrací totiž hlavní Kalouskovy argumenty, kterými zdůvodnil výsledek prohrané arbitráže státu s ČSOB o 33,3 miliardy korun v kauze zkrachovalé IPB. Stát naopak musel zaplatit ČSOB za pohledávku bývalé IPB za společností J.Ring ve výši 1,6 miliardy korun.

Kalousek výsledek arbitráže odůvodnil tak, že soud konstatoval, že ČSOB pohledávku špatně spravovala, ale dal bance zapravdu v tom, že díky státem špatně uzavřené smlouvě, může 1,6 miliardy vymáhat. "Smlouva vůbec nezavazovala ČSOB spravovat ta aktiva řádně, nijak ji nemotivovala k minimalizaci ztrát," uvedl začátkem ledna Kalousek.

Singer mu ale oponuje, že z nálezu arbitrážního soudu o spravování pohledávky vyplývá přesný opak. Arbitři podle guvernéra ČNB naopak u sporu o pohledávku konstatovali, že některé články smlouvy nelze izolovat od jiných „relevantních částí kontraktu“ a tedy, že „by bylo nesprávné umožnit ČSOB požadovat platbu od MF, pokud by zaznamenané důkazy svědčily o tom, že ČSOB zacházela s pohledávkami za společností J. Ring způsobem představujícím zanedbání“. (pozn. red - text v kurzívě je Singerův překlad z arbitrážního výroku).

"MF se nepovedlo prokázat, že by ČSOB nevěnovala profesionální péči správě aktiv a závazků bývalé IPB, ani to, že by případné porušení této povinnosti mohlo mít za následek nějakou podstatnější škodu," vysvětluje Singer verdikt tribunálu.

Pozitivní hodnota IPB

Podle guvernéra pokulhává i Kalouskův výklad toho, že IPB měla v době uvalení nucené správy kladnou hodnotu ve výši 33,3 miliardy korun. Tuto částku požadovalo ministerstvo v protinávrhu, za to, že se banka údajně neprávem obohatila na převzetí IPB. tento protinávrh ale arbitrážní tribunál zamítl.

"Podle mne jde o ocenění banky skrze velmi růžové brýle - vychází totiž z toho, že IPB by byla ke konci roku 1999 dobře kapitalizována státem i ostatními akcionáři a její operace by nebyly zasaženy žádnými negativní událostmi," píše Singer. Podle něj jde však o ocenění "hypotetické IPB, ve které stát a ostatní akcionáři v (radostné) shodě dokapitalizovali podnik a vše běží k obecné spokojenosti všech zúčastněných."

Kalousek v názoru pro HN (6. ledna 2011) uvedl, že „Z rozhodnutí tribunálu vyplývají dvě možnosti. Buď nucený správce, který měl prodávat majetek v hodnotě 34 miliard korun, ho prodal ze soboty na neděli bez výběrového řízení za 1 korunu, nebo majetek, který měl mít hodnotu 1 korunu, protože byl za 1 korunu prodáván, česká vláda přeplatila svými garancemi o 34 miliard korun. V každém případě vznikla daňovému poplatníkovi škoda 34 miliard korun.“

Stát naopak vydělal, tvrdí arbitři

Podle Singera ale tribunál konstatoval přesný opak. "Tribunál konstatoval při vědomí výše zmíněné valuace, že „je velmi nejisté, že podnik IPB byl skutečně předán ČSOB s nějakou kladnou hodnotou.“ „Jinak řečeno… podnik IPB nebyl předán ČSOB s pozitivní hodnotou.“ ... „Dále tribunál konstatuje, že MF se nepodařilo doložit, proč tvrdí, že se vytvořila (v důsledku zásahu státu – pozn. Singera) pozitivní hodnota podniku IPB.“ „… arbitrážní tribunál souhlasí s ČSOB v závěru, že pozitivní hodnota podniku IPB, byla-li nějaká, byla také vytvořena v důsledku aktivit ČSOB“

Podle arbitrů také touto transakcí ministerstvo ve skutečnosti získalo pozitivní hodnotu, protože bankrot IPB a následný útok na banky by s největší pravděpodobností vedl ke kolapsu celého českého bankovního systému.

Singer dále píše, že arbitři rovněž uvádějí, že “jsou naprosto nepřesvědčeni“ argumenty MF o tom, že pozitivní hodnota podniku IPB ve výši 34 miliard korun vznikla v důsledku garancí státu a stát má nárok na kompenzaci za předání tohoto podniku IPB do ČSOB.

Celý komentář Miroslava Singera ke kauze IPB a pozici ČNB
si přečtěte v pátečních HN

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru