Vývoj vybraných indexů

-1,3 %

FTSE Británie

-0,8 %

DAX Německo

-1,3 %

WIG Polsko

-0,4 %

PX Česko

Evropské akcie ve středu po několika růstových obchodních dnech poprvé ztratily na hodnotě. Trhy táhly dolů horší než očekávané výsledky amerického stavebního sektoru a razantní pokles zisku významné banky Goldman Sachs. Projevuje se i vliv poměrně silného eura.

Burzy starého kontinentu tak ustoupily z 28měsíčního maxima dosaženého v úterý. Index FTSEurofirst 300 zahrnující akcie nejkvalitnějších evropských firem tak již vymazal ztráty utrpěné v měsících po pádu banky Lehman Brothers. Oproti dnu dosaženému v březnu 2009 získal přes 45 procent, přičemž o 10 procent se zhodnotil v posledních šesti týdnech.

Jen zisky k růstu nestačí

Středeční vývoj ukázal, že ani rekordní zisky nemusí znamenat růst cen akcií. Trhy už totiž značnou část pozitivních očekávání do kurzů promítly. Proto ani vynikající výsledky amerických firem Apple, IBM či Wester Digital nepředstavovaly pro evropské technologické společnosti zásadnější růstový impulz.

Křiklavý je příklad nizozemské firmy ASML Holding, která dodává fotolitografické stroje výrobcům pokročilých polovodičových součástek. ASML včera oznámila rekordní zisk za čtvrté čtvrtletí i dosud nejlepší obrat. Má i dobré výhledy do budoucnosti – na letošek registruje objednávky za pět miliard eur. Kromě toho firma oznámila odkup akcií za miliardu eur.

Všechny pozitivní zprávy však zvrátil nedostatek informací o očekávaném vývoji v příštích čtvrtletích a firma s tržní kapitalizací přes 12 miliard eur téměř sedm procent své hodnoty ztratila.

V západní Evropě včera zažila největší pokles londýnská burza (-1,32 procenta) následovaná frankfurtskou (-0,85). Středoevropským poraženým se stala Varšava (-1,3), k čemuž přispěl krok centrální banky, která zvýšila klíčovou úrokovou sazbu. Naproti tomu pražská burza poklesla o 0,36 procenta.

Procentuálně nejvíc poklesly těžební společnosti a automobilový průmysl. Trhy také ovlivňuje nejistota kolem politiky Evropské centrální banky (ECB) a situace v eurozóně vůbec. Tím trpí především finanční sektor.

"Nálada je v zásadě pozitivní, ačkoli poté, co bylo odloženo posílení Evropského fondu finanční stability, některé obavy přetrvávají," míní Nicola Trivelli, který řídí investice Sella Gestioni s aktivy kolem tří miliard eur.

Zmatek do očekávání investorů vnášejí signály Evropské centrální banky. Její šéf Jean-Claude Trichet minulý týden varoval, že banka bude jednat, pokud bude potřeba zastavit inflaci. Jeho slova přišla poté, co inflace přeskočila dvouprocentní mez, na niž ECB cílí.

Odvoláme, co jsme naznačili

Trhy na to zareagovaly prudčeji, než tvůrci měnové politiky čekali. Zástupci ECB proto včera Trichetova vyjádření mírnili. "Nevidíme v dohledné budoucnosti potřebu měnit úrokové sazby," prohlásil rakouský zástupce v ECB Ewald Nowotny. Ponechání základní úrokové míry na procentu poskytuje jistou úlevu nejzadluženějším zemím eurozóny. I tak čekají burzy periferních zemí těžké časy. Například do portugalských akcií velcí investoři nyní neinvestují, což se projevilo meziročním poklesem o 12 procent.

 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru