Ministři financí členských zemí se dohodli na tom, že zátěžové testy bank budou letos tvrdší než loni. Zahrnovat by měly třeba i zacílení na likviditu. Metodologie pro testy by měla být připravena do března, testy provedeny do května a výsledky by měly být známy ve třetím čtvrtletí roku.

"V současnosti připravujeme metodologii. Testy budou prováděny s větší přísností," prohlásil již v pondělí Olli Rehn, eurokomisař pro ekonomické a měnové záležitosti.

Testováno by mělo být stejných 91 finančních institucí jako loni, jen by měla být přísnější pravidla, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsednické zdroje. Letošní testy budou zahrnovat i scénáře, kdy se i konkrétní země dostanou do hlubokých potíží. Přesná kritéria budou dopracována do března.

Větší transparentnosti zátěžových testů může být dosaženo dodoržováním "stejných kritérií v USA i Evropě," uvedl belgický ministr financí Didier Reynders ještě před zahájením mítinku. Dodal, že hledá "shodný pohled" na testy s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). MMF provede paralelní zátěžové testy bank ve Velké Británii, Švédsku a Lucembursku

Evropská centrální banka, která v případě testů hraje klíčovou roli, očekává, že testy neprojde více bank než loni. Tehdy neuspělo pět ústavů. Důvodem tohoto očekávání je kritérium týkající se likvidity. Zátěžové testy jsou částí snah EU získat zpět důvěru na trzích ve stabilitu evropského finančního systému.

Zátěžové zkoušky, jimiž prošly přední evropské banky loni však příliš velký respekt nevzbudily. V zátěžových testech neuspělo 7 z 91 testovaných evropských bank. Pokud by se zátěžové testy Evropské unie soustředily i na vlastní účetnictví bank, a nikoliv jen na obchodní portfolia, neuspělo by v nich podle odborníků výrazně více bank. Investoři loňským testům vyčítali příliš měkce nastavené podmínky, v kterých Evropa banky zkoušela.

Záchranný fond musí posílit

Ministři financí eurozóny se v pondělí zabývali otázkou posílení zdrojů evropského fondu finanční stability. Snaha některých států zvýšit ho o 250-260 miliard eur však nebyla vyslyšena. Posílení finanční "munice" požadují Evropská komise i Evropská centrální banka. Trvají na tom, že eurozóna musí být lépe připravena na případné další krizové situace.

Ministři ale k definitivnímu závěru nedospěli, takže o navýšení fondu nejspíš rozhodne až summit EU, který se uskuteční 4. února.

Určitě fond vydá ještě tento měsíc své první dluhopisy s pětiletou splatností za tři až pět miliard eur. Jak včera oznámil jeho šéf Klaus Regling, je to součást programu na pomoc těžce zkoušenému Irsku. "Naše první emise bude pro kapitálové trhy velice významná," nechal se slyšet Regling. Fond, který spravuje, má k dispozici celkem 440 miliard eur.

Proč by se mělo přidat?

I když země eurozóny spravují 440 miliard eur, fakticky mohou použít jen 250 miliard eur. "Určitá část kapitálu musí sloužit jako rezerva, abychom udrželi špičkový rating fondu AAA," uvádí spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble.

Ten se včera postavil proti navýšení zdrojů fondu. Německo, které financuje fond z více než jedné čtvrtiny, tedy požadavku Bruselu a ECB vyhovět nechce.

Argumentuje tím, že "problémy eurozóny se musejí řešit komplexněji". Tedy vytvořit co nejdříve stálý krizový mechanismus, jímž bude v polovině roku 2013 nahrazen včera přetřásaný fond stability. A také se dohodnout na přísnějších rozpočtových pravidlech a sankcích za jejich nedodržování. Spolková vláda poukazuje také na to, že Španělsko a Portugalsko minulý týden bez problémů "udaly" na trhu své vládní dluhopisy.

Německo v tomto názoru podporují hlavně Rakousko a Nizozemsko. Naproti tomu francouzská ministryně financí Christine Lagardeová sdělila, že její země je ochotna o posílení fondu jednat. Belgický ministr financí Didier Reynders se vyslovil dokonce pro zdvojnásobení jeho zdrojů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru