Na nový rekord vystoupily už v pondělí náklady na obsluhu řeckého dluhu. Příčiny podle analytiků lze spatřovat zřejmě v rostoucímu napětí kolem Portugalska. Pokles ceny státních dluhopisů se splatností deset let způsobil, že jejich výnos vůbec poprvé vystoupil na více než deset procentních bodů nad výnosy srovnatelných dluhopisů německé vlády. Uvedla to v pondělí agentura AP.

Řecku nepomohla ani příznivější data, která zveřejnil tamní statistický úřad. Ten v pondělí oznámil, že rozpočtový deficit loni klesl o 36,5 procenta a dostal se níž, než vláda původně plánovala. Schodek se tak snížil na 19,6 miliardy eur, zatímco v roce 2009 činil 30,87 miliardy eur.

"Vývoj na evropských akciových trzích stále více připomíná situace z loňského jara a podzimu, kdy prohlubující se nedůvěra investorů ukrajovala z hodnoty řeckých a irských dluhopisů. Spekulace o chystaném portugalském přijetí pomoci od eurozóny stabilizovaly rizikovou přirážku tamních vládních dluhopisů, ale růst požadovaných výnosů u belgického dluhu napovídá, koho investoři tipují za další oběť," okomentoval situaci Miroslav Adamkovič, analytik Komerční banky.

Na úterý má přitom Řecko naplánovanou aukci pokladničních poukázek splatných za šest měsíců. Její průběh finanční trhy považují za důležitou zkoušku, která ukáže, jak investoři vnímají rizika kolem Řecka a případně dalších zemí jižního křídla eurozóny. Atény chtějí prodejem cenných papírů získat 1,5 miliardy eur (skoro 37 miliard Kč).

110 miliard eur mělo pomoct

Řecko už vynaložilo značné úsilí, aby náklady na obsluhu dluhu výrazně snížilo. Vzhledem k tomu, že země nebyla schopna zajistit si peníze běžně na trhu, požádalo loni na jaře Mezinárodní měnový fond a ostatní země eurozóny o poskytnutí pomoci. Ta byla Řecku přiznána v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč) a Řecko ji může po splnění stanovených podmínek čerpat v následujících třech letech.

Zahraniční pomoc má suplovat výpadek příjmů z prodeje státních dluhopisů s delší dobou splatnosti. Atény zatím vydávají pouze krátkodobé papíry, s návratem na trh dlouhodobého financování ale počítají v průběhu letošního roku.

Takzvaný spread, čili rozdíl mezi úrokovými sazbami desetiletých dluhopisů řecké vlády nad sazbami srovnatelných dluhopisů vlády německé, vystoupil až na 1001,1 bazického bodu. Dluhopisy německé vlády slouží jako referenční hodnota, protože Německo je v rámci eurozóny považováno za nejspolehlivějšího dlužníka. Úroky z jeho dluhopisů se proto tradičně drží na nejnižších úrovních.