Hladina spotřebitelských cen se v šestnácti zemích eurozóny (ještě bez Estonska) v prosinci meziročně zvedla o 2,2 procenta. Podle včerejší zprávy Eurostatu tak poprvé za dva roky přesáhla dvouprocentní "strop" stanovený Evropskou centrální bankou.

Experti, které oslovila agentura Reuters, v prosinci počítali s dvouprocentním ukazatelem ve srovnání s listopadovými 1,9 procenta.

Může za to hlavně ropa

Poslední výraznější vzestup byl v eurozóně zaznamenán v říjnu 2008, kdy spotřebitelské ceny meziročně stouply o 3,2 procenta.

Přestože Eurostat zveřejní podrobnější údaje o struktuře inflace až 14. ledna, experti nečekaný vzestup cenové hladiny jednoznačně připisují ropě a cenám potravin, za nimiž jsou zdražující obilí a další agrární komodity.

"Barel ropy v prosinci ve srovnání s listopadem podražil o sedm eur, což byl největší měsíční růst zhruba za poslední dva roky," říká Clemente de Lucia, analytička francouzské banky BNP Paribas.

Průměrná cena ropy během prosince ve srovnání s listopadem stoupla o 8,6 procenta a celoroční zdražení tak činí více než 15 procent, dodává agentura Bloomberg.

Vývoj cen na světových trzích byl ještě posílen oslabením eura vůči americkému dolaru, k němuž došlo na konci minulého roku.

ECB bude patrně vyčkávat

Zrychlující se míra inflace, poháněná vyššími cenami ropy a dalších komodit, přiměje ECB přitvrdit měnovou politiku jenom v případě, že by v zemích eurozóny nebezpečně stoupla inflační očekávání, soudí většina ekonomů.

"Evropská centrální banka se možná bude při analýze vyšší inflace možná mračit, ale to nemůže být důvod k poplachu," komentuje pro agenturu Bloomberg Martin van Vliet z nizozemské ING Groep.

Podle něho se průměrná míra inflace v eurozóně v polovině letošního roku dostane pod kýžená dvě procenta, ale vzhledem k prognózám hovořícím jasně o dalším zdražování komodit, to není jisté.

Co asi podnikne strážce eura, prezident ECB Jean-Claude Trichet, který drží klíčovou sazbu od května roku 2009 na jednom procentu?

Odpověď analytiků není jednoznačná. "Nemusí konat, neboť míra inflace očištěná o energii a potraviny se stále pohybuje kolem jednoho procenta," je přesvědčen Christoph Weil, analytik německého ústavu Commerzbank.

Ale Thomas Mayer, hlavní ekonom Deutsche Bank, to vidí jinak. "Na letošní rok v eurozóně předpovídáme celkovou inflaci dvě procenta. Z toho plyne, že dále držet sazby na historickém minimu nebude delší dobu možné," oponuje Mayer.

Předpokládá, že ECB bude muset ve druhém pololetí své peníze zdražit. "Její měnová politika se tak začne zvolna vracet k normálu," podotýká Mayer.

Dvourychlostní unie

Pokud však otázka přijde na přetřes, bude bankovní rada vystavena protichůdným tlakům.

Na jedné straně budou rychleji rostoucí ekonomiky v čele s Německem, na druhé straně země potácející se na hraně recese či hluboko v ní.

Je to opak situace z poloviny minulé dekády, kdy například Irsko zažívalo překotný růst, navíc podporovaný politikou levných peněz, udržovanou kvůli pomalu rostoucímu jádru eurozóny.

Nejhůře se v poslední době vyvíjí situace v Irsku a Řecku. Tamní banky jsou navíc zcela závislé na přísunu likvidity od Evropské centrální banky.